Občanské sdružení Klidná Březnická
IČ:22669353, sídlo: U Zimního stadionu 4080, 760 01 Zlín
adresa pro doručování: Miroslav Mach, U Zimního stadionu 2086, 760 01 Zlín
http://klidna-breznicka.cz/ e-mail: mirek_mach@seznam.cz

Krajský úřad Zlínského kraje
Odbor životního prostředí a zemědělství
třída Tomáše Bati 21, PO box 220
761 90 Zlín

19. 4. 2010

Vyjádření k přepracované dokumentaci EIA záměru „Společenské a obchodní centrum Zlín-Březnická“

Dne 19. 3. 2010 Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje (dále jen Krajský úřad) na své úřední desce zveřejnil dle § 16 odst. 1 písm d) zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen zákon) informaci o přepracované dokumentaci EIA záměru „Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická “ (dále též SOC), kterou předložila AIP spol. s r.o. (dále též oznamovatel, nebo investor). Podáváme tímto, dle § 8 odst. 3 zákona ve lhůtě 30 dní od zveřejnění uvedené informace níže uvedené vyjádření.

Žádáme vrácení přepracované dokumentace EIA postupem podle § 8 odst. 4 zákona oznamovateli zpět k přepracování a doplnění, to zejména pro zmatečnost, neúplné informace o záměru, nevypořádání připomínek, nereálné odhady rizik a termínů výstavby a nesplnění požadavků závěru zjišťovacího řízení.

Rekapitulace

Dne 11.7.2007 Krajský úřad zveřejnil na úřední desce oznámení o zahájení zjišťovacího řízení pro záměr „Společenské a obchodní centrum Zlín-Březnická“. Podstatou záměru byla výstavba sedmipodlažního objektu o rozměrech 196 x 64 m s podzemními garážemi, supermarketem, obchodními jednotkami, kavárnami, multikiny, čerpací stanicí a dalšími provozy, poblíž centra Zlína pod Sportovní halou.

V úřední lhůtě 20 dní se k oznámení záměru písemně vyjádřilo 555 občanů s požadavkem zpracování variantních řešení, tak aby byl objekt umístěn do vhodnějších lokalit. Konkrétně do průmyslového areálu bývalého Svitu a dále pak na pozemek chátrající stavby nedokončeného obchodního centra při ulici Okružní na Jižních svazích.

Dne 17.8.2007 Krajský úřad zveřejnil závěr zjišťovacího řízení, ve kterém konstatoval, že záměr bude dále posuzován podle příslušného zákona a že na základě obdržených vyjádření požaduje také posouzení zmenšení rozsahu SOC v zájmové lokalitě a variant umístění záměru v areálu bývalého Svitu a při ulici Okružní na Jižních svazích v místě nedokončeného obchodního centra.

Dne 10.9.2007 bylo Ministerstvem vnitra zaregistrováno naše Občanské sdružení Klidná Březnická, které jsme založili v reakci na záměr SOC.

Dne 27.6.2008 Krajský úřad zveřejnil dokumentaci EIA a stanovil 30denní lhůtu pro vyjádření k jejímu obsahu. Tato dokumentace však v rozporu se závěrem zjišťovacího řízení neobsahovala požadované alternativní varianty a nesplňovala proto ani základní požadavky pro další projednávání. Varianta zmenšení rozsahu SOC v zájmové lokalitě nebyla zpracována nijak, varianty umístění záměru v areálu bývalého Svitu a při ulici Okružní na Jižních svazích v místě nedokončeného obchodního centra byly zmíněny jen v nepatrném rozsahu na několika stranách, což je v rozporu s požadavkem zákona, který v příloze č. 4 ukládá, že „Údaje podle částí B, C, D, F, G a H se uvádějí v přiměřeném rozsahu pro každou oznamovatelem předloženou variantu řešení záměru.“

Klidná Březnická proto podala dne 24.7.2008 stížnost proti postupu Krajského úřadu. Dále k této dokumentaci podala dne 28.7.2008 obsáhlé vyjádření s požadavkem na její vrácení k přepracování a doplnění.

Přípisem ze dne 5.8.2008 Krajský úřad zamítl výše uvedenou stížnost ze dne 24.7.2008 jako nedůvodnou a k tomu mj. uvedl, že: „Krajský úřad Zlínského kraje požadoval posouzení variant umístění záměru v areálu bývalého Svitu a v místě nedokončeného obchodního centra při ulici Okružní na Jižních svazích, nulové varianty a zdůvodnění výběru zvolené varianty k ostatním variantám. Toto bylo v dokumentaci rozpracováno v kapitole E, na straně č. 75, a v příloze č. 5 dokumentace.“

Klidná Březnická dne 1.8.2008 podala na MŽP žádost o provedení dohledu ve věci a dále dne 12.8.2008 podala na MŽP další žádost o přešetření výše uvedené stížnosti. V odpovědi MŽP ze dne 17.9.2008 se překvapivě uvádí, že: „Oznamovatel však navrhuje ty varianty, které považuje za reálné (např. ve vztahu ke konkrétní představě oznamovatele o záměru, vlastnickým vztahům, apod.). Oznamovatel tedy nemá povinnost předkládat variantní řešení záměru. Příslušný úřad může v závěru zjišťovacího řízení zpracování variant požadovat. Pokud toto investor odmítne a trvá na posouzení vlivů na životní prostředí své předložené varianty, musí příslušný úřad její posouzení dokončit.“

Tedy Klidná Březnická zastávala (a zastává) názor, že varianty navržené v závěru zjišťovacího řízení nebyly v první dokumentaci EIA zpracovány, Krajský úřad naopak, že byly řádně zpracovány (což později nepřímo popřel, viz. dále) a MŽP naproti tomu, že oznamovatel ani nemá povinnost předkládat variantní řešení záměru a trvá-li si na svém, pak příslušný úřad musí posouzení dokončit i bez variant.

Klidná Březnická se nemůže ztotožnit s výkladem MŽP, ani Krajského úřadu. K názoru Krajského úřadu uvádí, že:

  1. V příloze č. 4 zákona je u kapitoly E s nadpisem „POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU“ uvedeno že: „Údaje podle částí B, C, D, F, G a H se uvádějí v přiměřeném rozsahu pro každou oznamovatelem předloženou variantu řešení záměru.“ Pro zodpovězení otázky kompletnosti dokumentace a její způsobilosti ke zveřejnění a dalšímu posuzování měl tedy Krajský úřad dle § 8 odst. 2 zákona mimo jiné ověřit, zda byl obsah kapitol B, C, D, E, F, G a H v přiměřeném rozsahu zpracován pro každou požadovanou variantu, jak vyplývá z výše uvedeného ustanovení.

    Z dokumentace EIA je zřejmé, že zpracovává pouze jedinou aktivní variantu velké sedmipodlažní budovy v lokalitě Březnická, jde o stejnou budovu (o rozměrech 196 x 64 m s plochou 30 996 m2 pro obchodní a komerční aktivity), jak už byla popsána oznámením záměru v loňském roce. Příloha dokumentace č. 5 kde jsou údajně varianty rozpracovány se variantami nijak nezabývá, pouze odkazuje na kapitolu E v dokumentaci EIA. Varianty „areál bývalého Svitu“ a „Jižní Svahy“ jsou nelogicky zmíněny pouze v kapitole B.I.5 a E dokumentace EIA, o variantě „zmenšení rozsahu SOC v zájmové lokalitě“ pak zcela chybí jakákoliv zmínka.

    Rozumný úřad přece nemůže předpokládat ve všech třech předmětných lokalitách (Březnická, areál bývalého Svitu, Jižní svahy) stejnou flóru, faunu, stejnou charakteristiku dotčených obyvatel, stejná parcelní čísla, stejnou půdu, stejnou hydrologickou, dopravní, hlukovou a emisní situaci, stejné urbanistické podmínky, stejné technické řešení záměru, stejné vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územně plánovací dokumentace... Varianta „zmenšení rozsahu SOC v zájmové lokalitě“ by zákonitě měla generovat méně dopravy, méně hluku a emisí, neměla by vyžadovat stejně rozsáhlé zkapacitňování okolních komunikací jako varianta nezmenšená, atd. Varianty „areál bývalého Svitu“ a „Jižní Svahy“ jistě nebudou vyžadovat omezení, ani přeložky trolejbusové trati, likvidaci odstavných ploch a sociálních zařízení MHD v lokalitě Březnická, atd. Charakteristiky variant musí být uvedeny v příslušných kapitolách a přílohách dokumentace. Výsledné srovnání variant musí brát v potaz všechny tyto rozdílnosti. Upozorňujeme také, že kromě slovního zpracování bývá dobrým zvykem při posuzování variant v dokumentaci uvést tyto variantní parametry do řádků tabulky, ve sloupcích jim podle jejich vlivu, významnosti a možnosti kompenzace přidělit koeficienty, ty pak sumarizovat za účelem výsledného hodnocení tak, aby porovnání jednotlivých variant bylo přesně vyjádřené, srozumitelné a přezkoumatelné. Jednotlivé kapitoly dokumentace B, C, D, F, G a H, včetně všech příloh, však vůbec nejsou rozděleny a zpracovány podle variant, natož aby tyto varianty byly srovnatelné, nebo dokonce přehledně zpracované do výsledné tabulky.

  2. Krajský úřad v dopisu č.j. KUZL 51473 /2008, jímž zamítl naši stížnost nesprávně opsal požadavky závěru zjišťovacího řízení. Opomněl totiž uvést, že v závěru zjišťovacího řízení požadoval také posouzení „zmenšení rozsahu SOC v zájmové lokalitě“ což je varianta investorem zcela ignorovaná, kterou nikde nijak nezmiňuje a nehodnotí, dokonce ani v části E dokumentace EIA.
  3. Náš názor, že první dokumentace EIA byla pouze jednovariantní nepřímo potvrzují také doručená stanoviska veřejnosti a všech dotčených orgánů státní správy a samosprávy; konkrétně: Krajský úřad, Krajská hygienická stanice, Statutární město Zlín, Magistrát města Zlína, ČIŽP, Obec Březnice, ani Policie neuvádí nikde žádnou zmínku o variantách záměru. Všem orgánům ve vyjádřeních k dokumentaci EIA, včetně samotného Krajského úřadu, bylo zřejmé, že dokumentace je pouze jednovariantní. Vždyť Krajský úřad ve svém vyjádření uvádí i čísla parcel v lokalitě Březnická, naproti tomu neuvádí žádná parcelní čísla z variantních lokalit. Proto je s podivem, když při vyřizování stížnosti Krajský úřad nelogicky začal zastávat opačný názor, že dokumentace vlastně obsahuje řádné varianty, včetně variant pro různé lokality, když sám předtím žádné varianty v dokumentaci EIA nezaznamenal.
  4. Neudržitelnost názoru Krajského úřadu dokládá i jeho vlastní přípis ze dne 8.9.2008, kterým oznamuje vrácení první dokumentace EIA, kde uvádí, že: „Dokumentace (včetně příloh) neposkytuje dostatečné podklady a argumentaci pro posouzení a vypořádání všech došlých vyjádření, a proto je nutné ji doplnit především s důrazem na oblast: … variantního řešení záměru“

S názorem MŽP se rovněž neztotožňujeme. Jestliže by byl míněn zcela obecně, jako vždy správný, směřoval by proti smyslu zákona, dovoluje totiž investorům jednoduše obcházet posouzení variant a iniciovat procesy, o kterých je předem jasné, že jejich výstupy nemohou vést k objektivnímu odbornému posouzení věci („Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů, a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti“). Vznikala by zcela formální, stanoviska EIA, založená na posouzení pouze jedné varianty, kterou prosazuje investor.

Domníváme se, že každému oprávnění musí vždy odpovídat nějaká povinnost. Danému oprávnění Krajského úřadu navrhnout zpracování variant řešení záměru proto odpovídá povinnost AIP, spol. s r.o. jako oznamovatele takové varianty do procesu EIA předložit. AIP, spol. s r.o. tuto svou povinnost v předložené dokumentaci nesplnila.

K tomu je třeba doplnit, že v daném případě jedna z variant (zmenšení rozsahu SOC v zájmové lokalitě) nebyla investorem odmítnuta, jak MŽP předpokládá, nýbrž „pouze“ ignorována. Tzn. že MŽP se při vyřizování stížnosti ani pečlivě nevypořádalo s našimi námitkami a nezjistilo stav věci. Výklad MŽP tedy nelze v daném případě aplikovat, i z toho důvodu, že ministerstvem předpokládané okolnosti nebyly splněny.

Dne 11.9.2008 Krajský úřad zveřejnil oznámení o vrácení dokumentace EIA. Uvedl k tomu, že: „dokumentace EIA (včetně příloh) neposkytuje dostatečné podklady a argumentaci pro posouzení a vypořádání všech došlých vyjádření, a proto je nutné ji doplnit především s důrazem na oblast:

  • hlukové zátěže
  • ochrany ovzduší
  • ochrany vod
  • variantního řešení záměru
  • fáze přípravy záměru

Současně Krajský úřad zasílá oznamovateli všechna obdržená vyjádření k dokumentaci a dopis zpracovatele posudku RNDr. Stanislava Nováka, ve kterém jsou konkretizovány požadavky na doplnění dokumentace. Požadavky a připomínky, které jsou uvedeny v obdržených vyjádřeních ke zveřejněné dokumentaci je třeba v doplněné dokumentaci zohlednit a vypořádat.“

Krajský úřad tedy investorovi nakonec vytkl nedostatek variantního řešení záměru, ačkoliv při vyřizování naší stížnosti jakýkoliv nedostatek dokumentace EIA ve zpracování variant odmítal uznat.

Dále dne 19.3.2010 Krajský úřad vyvěsil oznámení o zveřejnění přepracované dokumentace EIA. Ani tato přepracovaná dokumentace EIA však podle našeho názoru není způsobilá pro další posuzování.

Odůvodnění

Varianty versus vývojová vylepšení

Oznamovatel v přepracované dokumentaci EIA prosazuje prakticky tentýž záměr, jako v letech 2007 (v oznámení záměru) a 2008 (v první dokumentaci EIA). Stejně jako v první dokumentaci EIA z června roku 2008, opět nezpracoval varianty navržené v závěru zjišťovacího řízení:

  • pro lokalitu areálu bývalého Svitu
  • pro lokalitu Jižní svahy v ulici Okružní
  • zmenšenou variantu na ulici Březnická

Oznamovatel uvádí, že v přepracované dokumentaci EIA jsou hodnoceny jsou dvě aktivní "varianty". První je záměr z roku 2008, druhou "variantou" je záměr označený jako "varianta" 2010. "Varianta" 2010 má však z hlediska technického provedení stejné parametry (rozměry budovy, počet podlaží, velikost komerčních a parkovacích ploch, počet očekávaných návštěvníků, ...) a od "varianty" 2008 se liší jen v několika úpravách:

  • Byla navržena rozsáhlejší protihluková opatření (viz. příloha č. 6.3 str. 31, 32 a 51.): více protihlukových clon, zastřešení části Březnické ulice v délce 115 m, protihlukové zástěny na střeše budovy, zatlumení výdechů z garáží (tato opatření ale nebyla vždy promítnuta do hlavního textu dokumentace, vizualizací a dalších příloh, což lze chápat jako důkaz zmatečnosti a nevelké ochoty je stavebně realizovat).
  • Odstranění 15m reklamního stožáru.
  • Část budovy má být využita jako bytové jednotky.
  • Odvoz zeminy je plánován do Tečovic (84%) a na Kudlov (16%), včetně uvedení konkrétních parcel a smluv s vlastníkem, v dokumentaci z roku 2008 se uváděla Březnice, bez uvedení parcelního čísla pozemku, deklarace o „dohodě“ s ŘSD byla nepravdivá.
  • U parkoviště SOC pro 600 stání byla vypuštěna deklarace, že: „bude sloužit nepřetržitě jak pro zaměstnance, tak pro širokou veřejnost“.

Mnohem více změn, než v technickém řešení, bylo provedeno v argumentaci a lobbingu. Investor nechal vypracovat nové elaboráty, jejichž výsledky konvenují limitům a dojednal si změny stanovisek dotčených orgánů. Krajský úřad ustoupil od požadavku zpracování variantního řešení záměru (minimálně u dvou variant v odlišných lokalitách), Krajská hygienická stanice (dále jen KHS) změkčila požadovanou výši limitů započtením staré hlukové zátěže (což ve stanovisku k první dokumentaci EIA výslovně odmítala) a v podstatě zcela obrátila své dřívější hodnocení záměru. Stavební úřad rovněž opravil své dřívější stanovisko na zcela souhlasné.

Jelikož stavební rozdíly mezi první a přepracovanou dokumentací EIA jsou minimální, domníváme se, že nelze hovořit o variantách, ale spíše vývojovém vylepšení. Snahou investora je, nějak formálně projít procesem EIA, bez toho, aby byla posouzena žádaná a skutečně odlišná řešení.

Třetí hodnocenou variantou je obligatorní varianta nulová, spočívající v neuskutečnění záměru. Souhrnné vyhodnocení všech tří "variant" (dvou aktivních a jedné pasivní - nulové) je uvedeno na str. 84. Nejhůře dopadla "varianta" 2008 (-6 bodů) na druhém místě je nulová (-3 body) a nejlepší hodnocení obdržela "varianta" 2010 (-1 bod).

Jsme toho názoru, že přepracovaná dokumentace EIA je opět nekompletní a vůbec neměla být propuštěna k vyjadřování. Podobně jako v roce 2008 neobsahuje zpracování alternativních variant (pro lokalitu areálu bývalého Svitu a pro lokalitu Jižní svahy v ulici Okružní) které žádalo 555 občanů ve stanovisku k oznámení a opakovaně 590 občanů ve stanovisku k první dokumentaci EIA a dále neobsahuje variantu kterou navíc navrhoval v závěru zjišťovacího řízení Krajský úřad (zmenšenou variantu záměru SOC na ulici Březnická).

Zde je nutné připomenout, že hodnocení variant z hlediska vlivu na životní prostředí se provádí na základě jejich kompletního zpracování v dokumentaci EIA, dle přílohy k zákonu č. 4, přiměřeně ve všech jejích částech (B, C, D, F, G a H), nikoliv pouze na základě konstatování, proč v dokumentaci nebyly zpracovány, jak to učinil investor.

Zveřejnění jednovariantní dokumentace za účelem chystaného posuzování v procesu EIA považujeme za nesprávný úřední postup, kterým Krajský úřad:

  • Popírá platnost závěrečného stanoviska a vytváří nebezpečný precedent. Dává se veřejně na vědomí, že ani že písemný výrok správního orgánu příliš neznamená a kdo je dostatečně troufalý, má k dispozici návod, jak obejít posouzení nevhodného záměru. Takováto aplikační praxe neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy. Vytváří právně nejisté, nepředvídatelné, až korupční prostředí, v němž stát a jeho orgány ztrácí důvěru.
  • Nesprávně aplikuje § 8 zákona. Z ustanovení § 8 odst. 1, 2 a 5 zákona lze dovodit, že povinností úřadu je kontrolovat, zda dokumentace EIA splňuje požadavky závěru zjišťovacího řízení. Pokud je neplní, měl by úřad využít své pravomoci a takovou dokumentaci postupem dle § 8 odst. 2 věty první, vrátit k doplnění, resp. přepracování.
  • Umožňuje účastníkovi řízení vyhýbat se procesní povinnosti. Úřad má dle § 7 odst. 1 správního řádu vyžadovat: „od všech dotčených osob plnění jejich procesních povinností rovnou měrou.“ Pokud oznamovatel předložil pouze jednovariantní dokumentaci, pak nesplnil procesní povinnost předložit listinu potřebnou k provedení důkazu, resp. potřebnou ke zjištění stavu věci.
  • Zbytečně zatěžuje dotčené osoby. Zveřejněním nekompletní dokumentace k připomínkám úřad jednal v rozporu s ust. § 6 odst. 2 správního řádu: "Správní orgán postupuje tak, aby  nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje." Úřad občany nutí, aby nekompletní, avšak obsáhlou dokumentaci studovali a písemně se k ní vyjadřovali, to navíc v atmosféře oprávněných obav z postupu úřadu, který budí nedůvěru, jelikož předvádí neschopnost úsudku, formalizaci, čímž avizuje zradu a selhání.
  • Maří účel procesu. Podle § 1 odst. 3 zákona "Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů." Podle § 3 správního řádu: "Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti". Je-li dle § 7 odst. 1 zákona cílem zjišťovacího řízení: "upřesnění informací, které je vhodné uvést do dokumentace", pak neuvedením a následně neposouzením těchto informací o variantách záměru, což jsou údaje zcela zásadního charakteru, je znemožněno zjištění stavu věci a celý proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí ztrácí účel, jelikož jeho průběh a výsledek není objektivní, tedy vzešlý posouzením všech relevantních důkazů, ale daný především ekonomickým zájmem investora.
  • Porušuje Aarhuskou úmluvu. Postup úřadu, který nedbá požadavků veřejnosti a nezajistí posouzení účelných a možných variant záměru je v rozporu s ustanovením čl. 6 bodu 4 Aarhuské úmluvy: "Strany zajistí účast veřejnosti v počátečním stadiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná."

Požadavek č. 1
Žádáme zpracovatele posudku, aby se jasně vyjádři k otázce, zda v dokumentaci EIA byly, či nebyly řádně zpracovány a posouzeny všechny tři aktivní varianty navržené v závěru zjišťovacího řízení, resp. nakolik zpracování jednotlivých závěrem zjišťovacího řízení navržených variant (tří aktivních a jedné nulové) odpovídá požadavkům zákona, uvedenému v příloze č. 4: „Údaje podle částí B, C, D, F, G a H se uvádějí v přiměřeném rozsahu pro každou oznamovatelem předloženou variantu řešení záměru.“

Požadavek č. 2
Žádáme zpracovatele posudku, aby uvedl, zda je dokumentace kompletní.

Nezpracování variant navržených závěrem zjišťovacího řízení považujeme za zásadní nedostatek.

Požadavek č. 3
Žádáme zpracovatele posudku, aby sdělil, zda podle jeho názoru případné nezpracování a neposouzení variant navržených v závěru zjišťovacího řízení ovlivní, či neovlivní výsledek procesu EIA.

Domníváme se, že zpracovatel dokumentace EIA vývojová stádia prosazovaného záměru nesprávně označuje za varianty.

Požadavek č. 4
Žádáme, aby nová dokumentace EIA vysvětlila vývoj a změny prosazované varianty od oznámení (2007), přes první dokumentaci EIA (2008), přepracovanou dokumentaci EIA (2010) až po druhou přepracovanou dokumentaci EIA a vedle toho zpracovala a vyhodnotila varianty, navržené závěrem zjišťovacího řízení.

V příloze dokumentace EIA č. 5.2 na str. 10, oznamovatel při vypořádávání našich připomínek uvedl, že: „Požadavek na zmenšení záměru SOC nebyl v podmínkách Závěru zjišťovacího řízení požadovaných KÚ.“ To je podle našeho názoru nepravda, jelikož na straně. 3 závěru zjišťovacího řízení se uvádí, že: „Na základě obdržených vyjádření požaduje Krajský úřad Zlínského kraje také posouzení zmenšení rozsahu SOC v zájmové lokalitě". Podobně i zpracovatel posudku RNDr. Stanislav Novák v přípisu ze dne 5.9.2008 upozorňuje, že je třeba variantu se zmenšením rozsahu SOC v zájmové lokalitě vypracovat.

Požadavek č. 5
Žádáme zpracovatele posudku, aby konstatoval, že oznamovatel se mýlil ve své úvaze při vypořádávání připomínek, jelikož návrh na zmenšení rozsahu SOC v zájmové lokalitě byl obsažen v závěru zjišťovacího řízení a měl být v dokumentaci EIA zpracován.

Chybějící hlukové a rozptylové studie variant

Zpracovatel posudku RNDr. Stanislav Novák v dopisu ze dne 5.9.2008 požadoval v bodu č. 7 vypracovat novou komplexní přehlednou hlukovou studii posuzující souhrnně veškeré dosud hodnocené stavy a varianty včetně nově požadovaných. Závěrem zjišťovacího řízení požadované varianty však nejsou v žádné hlukové studií zpracovány.

Zpracovatel posudku RNDr. Stanislav Novák v dopisu ze dne 5.9.2008 požadoval v bodu č. 21 vypracovat novou komplexní přehlednou rozptylovou studii posuzující souhrnně veškeré dosud hodnocené stavy a varianty včetně nově požadovaných. Závěrem zjišťovacího řízení požadované varianty však nejsou v žádné rozptylové studií zpracovány.

Požadavek č. 6
Požadujeme vrácení dokumentace EIA a její dopracování o chybějící hlukové a rozptylové studie variant, navržených závěrem zjišťovacího řízení.

Nedoložení souladu záměru s Územním plánem města Zlína a soutěžními podmínkami

Územní plán je obecně dělen na závaznou část a směrnou část, obě lze na základě podnětu měnit příslušnými legislativními postupy, přičemž směrnou část je oprávněn měnit pořizovatel územního plánu a závaznou část je oprávněn měnit schvalovatel územního plánu. Domníváme se, že záměr by měl být v souladu se stávajícím platným územním plánem v jeho závazné i směrné části.

Budova SOC je z hlediska závazné části územního plánu situována do následujících ploch:

  • Smíšená funkce centra (definice: centrální území je zvláštní případ obytného území v rovnováze zařízení obytných a podnikatelských)
  • Občanské vybavení (definice: území je určeno k uskutečňování činností, dějů a zařízení poskytujících některé vybrané služby, zejména služby zdravotnické, vzdělávací, kulturní, sociální péče a to obvykle v uzavřených areálech)

Občanské vybavení je v územním plánu značeno oranžově, smíšená funkce centra je kreslena červenou šrafurou. Zdroj http://www.zlin.eu/page/70824/

Funkce uvažovaného záměru v kapitole 4 textové části záměru sice uvádí že součástí záměru bude i obytná část, ale reálně s plochami na bydlení oznamovatel patrně neuvažuje, dokladuje to celá dokumentace, kde v textové části absentuje popis obytných funkcí, umístění i počet bytů, v přílohové části pak nejsou např. v hlukových studiích posuzovány chráněné prostory údajné bytové části budovy SOC.

Budova SOC zastavuje celé funkčně vymezené území a nesplňuje definici plochy smíšené funkce centra ani definici plochy občanské vybavenosti a není tedy v souladu se závaznou částí územního plánu.

Součástí platného územního plánu jsou i regulativy, které vymezují jednotlivým funkčním plochám přípustné, podmínečně přípustné a nepřístupné využití území. V území smíšené funkce centra dle výše uvedeného zdroje je podmínečně přípustné využití území definováno následovně: Podmíněně přípustné využití území zahrnuje výrobní služby nenarušující soužití funkcí, výzkumné ústavy, zkušebny, maloobchodní zařízení do velikosti 1300m2 prodejní plochy ve vícepodlažním objektu odpovídající charakteru území současně se zajištěním parkování v objektu.

V území určeném pro občanskou vybavenost je podmínečně přípustné území definováno následovně: Podmíněně přípustné je bydlení, sport, popřípadě nezbytné technické vybavení , maloobchodní zařízení do 800m2 prodejní plochy ve vícepodlažním objektu odpovídající charakteru území současně se zajištěním parkování v objektu.

Z výše uvedeného je zřejmé, že budova SOC není v souladu s územním plánem, ani v ploše smíšené funkce centra, ani v ploše občanské vybavenosti, neboť přesahuje svojí funkcí v obou případech podmínečně přípustné vymezení.

Požadavek doložení platnosti, nebo neplatnosti soutěžních podmínek pro výstavbu a soulad, nebo nesoulad s platnými regulativy vyplývajícími z územního plánu města Zlína (zejména koeficient zastavěnosti a koeficient zeleně) je obsažen v přípisu RNDr. Stanislava Nováka ze dne 5.9.2008, viz. bod č. 52. a podobně také ve stanovisku o.s. Klidná Březnická k dokumentaci EIA, viz. požadavky č. 4 a č. 33. Dle přípisu Krajského úřadu ze dne 8.9.2008, kterým bylo oznámeno vrácení první dokumentace EIA k doplnění, měl oznamovatel tyto připomínky zohlednit a vypořádat, což ale podle našeho názoru neučinil.

Nová příloha č. 1C uvedené otázky nezodpovídá a vyjadřuje se nelogicky jen k některým dotčeným pozemkům. Ze stanoviska Stavebního úřadu není ani zřejmé, k jaké dokumentaci se vyjadřuje, kdo ji zpracoval a kdy, případně o jaký jde výkres, domníváme se, že grafický materiál, včetně textového popisu jednotlivých funkcí budovy SOC, by měl být přílohou vyjádření. Jestliže by se vyjádření týkalo přílohy č. 3.2, kde je záměr jakoby zakreslen šedými tečkami do územního plánu, tak je třeba upozornit, že tento zákres je chybný (deformovaný a posunutý) a opomíjí například pozemek p.č. 1000/15. Stavební úřad by měl vysvětlit, na základě jakých změn v dokumentaci SOC změnil stanovisko z částečně nesouhlasného (viz. příloha č. 1B), na zcela souhlasné.

Regulativy na dané území byly vypsány Útvarem hlavního architekta města Zlína, odborem strategického rozvoje dne 20.8.2001 (Ing. Arch. Pavel Novák) a byly transportovány do Soutěžních podmínek Statutárního města Zlína, které vyhlásilo investorskou soutěž na zástavbu v lokalitě pod Sportovní halou. Schvalujícím orgánem soutěžních podmínek byla Rada města Zlína (usnesení č. 515/21R/2001 ze dne 15.11.2001) a Zastupitelstvo města Zlína (usnesení č. XXIV/23Z/2001 ze dne 8.11.2001). Regulativy vycházely ze studie vypracované Centroprojektem pro firmu Plaza Praha v r. 2000, kdy objem stavby byl na cca 40% stavby nyní projektovaného SOC a mimo jiné byly v regulativech lokality definovány urbanisticko-architektonické podmínky jako:

  • koeficient zastavění do 0,45
  • max. plocha zpevněných ploch 0,3
  • minimální plocha zelených ploch 0,25
  • max. výška 2 podlaží
  • z hlediska statické dopravy pak nahrazení stávajícího rušeného parkoviště 185 míst a v nové funkci min 500 míst, případně dle funkce, tedy dohromady byl předpoklad 700 míst s tím že funkce-velikost SOC bude na 40% stávající projektované velikosti.

Nyní navrhovaná budova SOC má:

  • koeficient zastavění větší než 1,0 (půdorysně přesahuje území určené pro danou funkci)
  • max. plocha zpevněných ploch (nelze vyčíslit, neboť zastavěnost objektem přesahuje půdorys plochy dle ÚP)
  • minimální plocha zelených ploch 0,0
  • max. výška 4 podlaží
  • z hlediska statické dopravy budova SOC stávající rušené parkoviště nenahrazuje a navrhuje 600 parkovacích míst, ačkoliv by objekt měl obsahovat minimálně 734, případně 831 parkovacích míst (viz. níže nedostatečná kapacita parkoviště)

Domníváme se, že navrhovaný objem stavby je z výše popsaných důvodů nadrozměrný a z hlediska architektonického, urbanistického i z hlediska památkového vyžaduje celkovou redukci, jak půdorysnou, tak výškovou. Předkládaná dokumentace v žádném místě z hlediska architektonického ani z hlediska urbanistického nepopisuje důvody své nadrozměrnosti. Rovněž nedokládá půdorysy jednotlivých pater. Máme za to, že existuje architektonická studie, kterou by měl oznamovatel kompletně doložit, včetně textové části, plánu POV, časových souvztažností výstavby.

Požadavek č. 7
Žádáme opravit přílohu č. 3.2. tak, aby ze zákresu budovy SOC do platného Územního plánu bylo zřejmé, do kterých funkčních ploch je budova situována, včetně podzemních částí a vyjádření Stavebního úřadu k této příloze. Vyjádření by mělo obsahovat grafický materiál, včetně textového popisu jednotlivých funkcí budovy SOC, Stavební úřad by měl vysvětlit, na základě jakých změn v dokumentaci SOC změnil stanovisko z částečně nesouhlasného (viz. příloha č. 1B), na zcela souhlasné.

Požadavek č. 8
Žádáme doložení platnosti, nebo neplatnosti soutěžních podmínek pro výstavbu a souladu, nebo nesouladu záměru se závaznou částí platného Územního plánu a rovněž s platnými regulativy vyplývajícími z Územního plánu města Zlína, nejlépe stanoviskem Útvaru hlavního architekta Magistrátu města Zlína. Žádáme aby stanovisko ÚHA MMZ obsahovalo i popis funkcí budovy SOC a soulad či nesoulad s platným Územním plánem.

Záměr rozsáhlé budovy se 2-4 nadzemními podlažími o půdorysných rozměrech 196 x 64 m, která je z velké části prosklená a vyžaduje rozsáhlé protihlukové stěny je umístěn v městské památkové zóně a zároveň jde o lokalitu, která určuje a doplňuje charakter města.

Požadavek č. 9
Žádáme doložení stanoviska Národního památkového ústavu (NPÚ), příslušného územního odborného pracoviště (ú.o.p.Kroměříž) k zamýšlenému záměru.

Neřešená kapacita křižovatky T. Bati x Březnická, rozpor v podkladech

Z Dopravně inženýrského posouzení dopravního napojení (Říjen 2007, Atelier DPK, s.r.o.), které bylo přílohou č. 10 dokumentace EIA z roku 2008, vyplývalo, že: "Křižovatka Tomáše Bati x Březnická podle kapacitních výpočtů pro hypotetický rok 2007 v odpolední špičkové hodině běžného pracovního dne nevyhoví na levém odbočení z ulice Tomáše Bati od východu, kde je záporná kapacita.“ (-7%). Podobně byla kapacita nevyhovující také pro rok 2027 (-25%). Dokumentace EIA z roku 2008 však tento kapacitní nedostatek nijak neřešila, na což jsme upozorňovali ve vyjádření k první dokumentaci, viz. náš požadavek č. 29, podobně se vyjádřila i Policie ČR dopisem ze dne 21.7.2008.

Přepracovaná dokumentace EIA tento problém opět neřeší. Její nová samostatná příloha Dopravně inženýrského posouzení dopravního napojení (Listopad 2008, DHV CR, spol. s r.o.) znovu posuzuje dopravní zatížení křižovatek, ale dospívá k překvapivě odlišnému závěru, že výše uvedená křižovatka v letech 2010, 2012, 2023 a 2032 kapacitně vyhoví a to navíc i při souběžném pořádání akcí v okolních objektech, což nebylo u předchozího posouzení uvažováno. Laicky bychom očekávali, že dopravní zátěž se připočtením vlivu pořádaných akcí zvýší, došlo však naopak k jejímu výslednému snížení a to i letech 2010 a 2012, kdy nebyl předpokládán vliv plánované rychlostní silnice R49 a pravobřežní komunikace. V dokumentaci však nikde není vysvětleno, jak mohlo k tak rozdílnému výsledku dojít a čím byl způsoben.

Požadavek č. 10
Žádáme podrobné vysvětlení, jak došlo k tak rozdílnému výsledku u dvou dopravně inženýrských posouzení.

Nejistá rychlostní silnice R49 a pravobřežní komunikace

Autor samostatné přílohy Dopravně inženýrského posouzení (Listopad 2008, DHV CR, spol. s r.o.) a autorka přílohy č. 8.2 Posouzení vlivu expozice hluku na veřejné zdraví, Ing. Dana Potužníková, předpokládají, že dopravní situace se nejpozději v roce 2022 zlepší zprovozněním rychlostní silnice R49 a nejpozději v roce 2032 zprovozněním pravobřežní komunikace. Domníváme se, že realizace uvedených staveb vůbec není jistá a dokumentace by měla počítat zejména s rizikovější možností, že nebudou zprovozněny.

Požadavek č. 11
Žádáme posouzení takového scénáře vývoje dopravy a škodlivin, který je z hlediska posuzované otázky nejrizikovější, tzn. bez rychlostní silnice R49, bez pravobřežní komunikace a s přítěží dopravy z akcí, pořádaných v okolních budovách (Sportovní hala, stadion Luďka Čajky, PSG aréna, Velké kino, budova Univerzity T. Bati na ulici Mostní).

Předpoklad nečinnosti orgánů veřejného zdraví a správců komunikací

Autor dokumentace EIA vychází z předpokladu, že zhoršující se akustická situace zůstane ze strany orgánů veřejného zdraví a správců komunikací neřešená a jedinou možností, jak dodržet hlukové limity je stavět SOC. Mrzí nás, že KHS svým stanoviskem ze dne 29.10.2009 rezignuje na ochranu obyvatel a v podstatě s tímto předpokladem souhlasí, ačkoliv jistě ví, že záměr SOC vede obecně ke zhoršení hygienických podmínek.

Obecné zhoršení hygienických podmínek

Záměr komerční budovy SOC významně zvyšuje intenzitu automobilové dopravy v oblasti s překročenými hygienickými limity. Na nejfrekventovanější komunikaci II/497 v Březnické ulici má dojít k nárůstu dopravy cca o 1/3, na Mostní ulici obdobně. S nárůstem dopravy je spojen i nárůst škodlivin: hluku, PM10, Oxidu dusičitého, Benzennu, Benzo(a)pyrenu a přízemního ozónu, jelikož doprava je jejich zdrojem. Koncentrace uvedených škodlivin by výstavbou SOC vzrostla, jedině u hluku lze uvažovat o lokálním snížení intenzity, v důsledku realizace protihlukových opatření. Zde však považujeme za nutné zdůraznit, že protihluková opatření lze budovat nezávisle na záměru SOC a dokonce je povinností příslušných orgánů a správců komunikací je nařídit a realizovat, jestliže dochází k překračování akustických limitů. Logika údajné potřebnosti výstavby SOC, zdůvodňovaná obavami o lidské zdraví, je proto úplně absurdní.

Požadavek č. 12
Faktor obecného zhoršení hygienických podmínek je třeba započíst při hodnocení variant, tak, aby bylo patrné, že realizace SOC hygienické podmínky celkově zhorší.

Rozpor mezi Posouzením vlivu expozice hluku na veřejné zdraví a textem přepracované dokumentace EIA

Příloha č. 8.2 Posouzení vlivu expozice hluku na veřejné zdraví na str. 4 uvádí, že: „Navrhovaný objekt bude sloužit jako společenské a obchodní centrum (dále jen „SOC“). Prodejní plochy tvoří 90 %, zbytek tvoří plochy určené k rychlému občerstvení, zábavě a službám.“ Autorka tedy hodnotila vliv SOC na veřejné zdraví, ale vůbec nevzala v úvahu, že budova SOC má obsahovat také obytné plochy a že v jejím chráněném prostoru musí být dodrženy hlukové limity. Ty však bez protihlukové ochrany mezi silnicí a SOC dodrženy jistě nebudou.

Požadavek č. 13
Žádáme vrácení dokumentace EIA a přepracování Posouzení vlivu expozice hluku na veřejné zdraví tak, aby zohlednilo dodržení limitů chráněného prostoru budovy SOC.

Rozpor mezi Posouzením vlivu expozice hluku na veřejné zdraví a Akustickou studií

Příloha č. 8.2 Posouzení vlivu expozice hluku na veřejné zdraví a Příloha č. 6.3 Akustická studie navrhují zcela rozdílná protihluková opatření, která se vzájemně vylučují a autor dokumentace EIA se na obě přílohy odvolává, aniž by si všiml rozdílu.

Požadavek č. 14
Žádáme vrácení dokumentace EIA a její přepracování, tak, aby podklady na které se odvolává nebyly v rozporu.

Podhodnocené údaje o množství výkopové zeminy

V přepracované dokumentaci EIA se na str. 17 uvádí: „Předpokládá se, že v průběhu výstavby SOC bude vytěženo cca 195 000 m3 zeminy, kubatura vykopané zeminy bude 292 500 m3“

S tímto údajem se neztotožňujeme. Po přesném digitálním změření půdorysu výkopové jámy, včetně vjezdů v příloze Výkres varianta 2010.dwg je plocha na hodnotě 16 118 m2. V příloze č. 4 Řez objektem je možno zkonstruovat úsečku jež spojí severní a jižní hranici výkopu v úrovni terénu. Pokud se tato úsečka (která je vlastně čarou původního terénu) rozdělí na polovinu a vynese se další úsečka - kolmice na základovou spáru tak dostaneme po jejím změření průměrnou výšku výkopu. Je to hodnota 16,83 m.

Pokud výše uvedené hodnoty vynásobíme (16,83m x 16118 m2) tak dostaneme objem výkopů, který je roven číslu 271 300 m3. Tento objem je nutno násobit koeficientem nakypření 1,75 a dostaneme tak objem transportované zeminy, který je roven číslu 474 000 m3. Při násobení koeficientem 1,5 je to pak objem 406 950 m3. Objem zeminy udávaný oznamovatelem je dle našeho názoru výrazně podhodnocený.

Požadavek č. 15
Žádáme zpracovatele posudku, aby ověřil výpočet množství výkopové zeminy.

Nereálné odhady termínů

Nereálné odhady termínů a lhůt provází záměr SOC od počátku historie. Například termín zahájení výstavby se vyvíjel takto:

  • červenec 2007, v oznámení záměru uveden termín: 4/2008
  • červen 2008, v dokumentaci EIA uveden termín: 10/2008
  • březen 2010, v přepracované dokumentaci EIA uveden termín: 4/2011

Podobné odhady investora se od počátku pravidelně vyskytovaly také v médiích. Dne 17.8.2007 server zlin.cz otiskl v článku: „Kaskáda nemá být další Tesco, tvrdí investor“ výrok „Požádali jsme o vydání územního rozhodnutí. Stavba začne možná už v první polovině příštího roku,“ řekl vedoucí projektu Fuka. Stavební úřad nám posléze písemně potvrdil, že žádost o vydání územního rozhodnutí na tuto stavbu nebyla podána. Naše zkušenost je tedy taková, že prakticky každý časový odhad investora se ukázal nereálným.

V této situaci máme věřit, že stavba s rozpočtem 1,5 miliardy Kč, která vyžaduje rozsáhlé výkopové práce do velké hloubky ve stísněném prostoru městské zástavby, bude hotová během 19 měsíců. Museli bychom být velmi naivní, zastupitelé, nebo novináři, abychom tomu věřili. Podle našeho názoru by celková doba výstavby měla být min. 34 měsíců.

Nereálné předpoklady o době výstavby způsobují zkreslení vstupních dat jednotlivých studií a ty se promítají do celé dokumentace. Zejména dopravní omezení po dobu výstavby (které dokumentace vůbec neřeší) mohou mít významně zkreslující vliv (např. příloha 8.1 vyhodnocuje hluk z dopravy, přičemž zhoršenou a přetíženou dopravu po dobu výstavby jako významný faktor neuvažuje, dtto příloha 8.2 a samostatná příloha Dopravně inženýrského posouzení dopravního napojení).

Požadavek č. 16
Žádáme zpracovatele posudku, aby uznal, že u tak objemově velké stavby je doba výstavby významný faktor, kterým se zpracovatel dokumentace odpovědně nezabýval.

Požadavek č. 17
Žádáme, aby v přepracované dokumentaci EIA doba výstavby a s tím spojená hluková, emisní a především dopravní zátěž odpovědně promítnuta do příslušných zpracovávaných studií (hluk, doprava, emise, akustické studie, vlivy na obyvatelstvo).

Požadavek č. 18
Žádáme, aby přepracovaná dokumentace graficky zobrazovala jednotlivé stavební objekty a aby byla místně, funkčně a časově popsána dopravní omezení po dobu výstavby. Včetně vlivu na MHD.

Neřešený nárůst dopravy v ulicích Mostní, Vysoká, Kotěrova a Topolová

Jediný výjezd vozidel z budovy SOC zavádí veškerou dopravu do ulice Mostní. Dokumentace neřeší nárůst dopravy na této ulici. Nelze předpokládat, že všechen provoz bude směřovat východním směrem do ulice Březnická, jak to činí všechny studie. Dle doporučení zpracovatele posudku RNDr. Stanislava Nováka, uvedeného v přípisu ze dne 5.9.2008, viz. bod č. 60 by měl oznamovatel „Dokladovat návrh řešení omezení vjezdu do ulice Mostní směrem do vilové čtvrti (jedná se o území převážně s baťovskými rodinnými domky), nebo posouzení rozsahu vlivu na uvedené zastavěné území navýšením dopravy z provozu SOC“. Přepracovaná dokumentace EIA však neobsahuje žádné omezení vjezdu do ulice Mostní, ani posouzení nárůstu dopravy na zmíněné území. Chybný předpoklad v rozdělení dopravy následně přejímají i další hygienické studie. Domníváme se, že v Mostní ulici by měly platit přísnější hlukové normy, než v ulici Březnické, kde KHS toleruje starou hlukovou zátěž.

Upozorňujeme, že Dopravně inženýrské posouzení dopravního napojení (Listopad 2008, DHV CR, spol. s r.o.), které je samostatnou přílohou přepracované dokumentace EIA, ani Dopravně inženýrské posouzení dopravního napojení (Říjen 2007, Atelier DPK, s.r.o.), které bylo přílohou č. 10 dokumentace EIA z roku 2008, problematiku nárůstu dopravy západně od SOC neřeší. Uvedená posouzení totiž hodnotí pouze křižovatky:

  • Třída Tomáše Bati x Březnická (stávající, neměněný stav)
  • Březnická x Mostní x hotel Moskva (cílový stav po výstavbě)
  • Březnická x nová komunikace (cílový stav po výstavbě)
  • Březnická x Nad Ovčírnou V (cílový stav po výstavbě)

Možnost příjezdu po Mostní ulici ze západu, či odjezd po Mostní ulici směr západ se v těchto studiích vůbec nepředpokládá.

Mimo křižovatku Březnická x Mostní (cílový stav po výstavbě) se dokumentace nezabývá nárůstem dopravy vlivem SOC na křižovatkách T. Bati x Čiperova a T. Bati x Topolová po dobu výstavby ani po realizaci záměru. Jedná se o jednosměrné výjezdy z lokality Letná. Zpracovatel dokumentace tak neprokazuje, že bude po realizaci záměru, ale především v průběhu výstavby možno vyjet z lokality Letná (zejména v době ranní a odpolední špičky).

Požadavek č. 19
Žádáme, aby přepracovaná dokumentace vyčíslila nárůst dopravy vyvolaný provozem SOC po dobu výstavby a po realizaci záměru na ulici Mostní, Vysoká, Kotěrova, Topolová a na všech výjezdech z lokality Letná a navrhla v rámci cílového stavu omezení vjezdu západním směrem po ulici Mostní, případně i další kompenzační opatření (po dobu výstavby i po realizaci záměru).

Požadavek č. 20
Žádáme zpracovatele dokumentace, aby v opravené dokumentaci doložil časovou návaznost výstavby dopravní infrastruktury (rekonstrukce části ulice Mostní, rozšíření ulice Březnické, rekonstrukce křižovatky Mostní x Březnická, Přeložku trolejbusové trasy po dobu výstavby) okolo SOC a časově vzhledem k výstavbě objektu SOC.

Požadavek č. 21
Žádáme, aby přepracovaná dokumentace obsahovala Dopravně inženýrské posouzení dopravního napojení, které bude uvažovat reálné rozdělení dopravy na ulici Mostní v obou směrech a ovlivnění navazujících ulic Vysoká, Kotěrova, Čiperova a Topolová.

Změna provozního režimu parkoviště, nevypořádání požadavků, sporný výpočet parkovacích stání, nedostatečná kapacita parkoviště

První dokumentace EIA z roku 2008 na str. 22 uváděla, že parkoviště o počtu 600 stání bude sloužit nepřetržitě jak pro zaměstnance, tak pro širokou veřejnost (podobně na str. 76). Přepracovaná dokumentace EIA už nepřetržitý provoz parkoviště, ani možnost jeho využití širokou veřejností neuvádí. Domníváme se, že jde o závažnou otázku, která měla být v dokumentaci výslovně objasněna.

Dále upozorňujeme, že podle závěru zjišťovacího řízení měl investor vysvětlit: „zda bude podzemní parkoviště sloužit pro návštěvníky SOC, či jako náhrada za zaniklé veřejné parkoviště a jaký bude provozní režim uvažovaného parkoviště“, což právě v přepracované dokumentaci EIA neučinil.

Dokumentace EIA z roku 2008 uváděla v příloze č. 5, na str. 5 výpočet parkovacích stání podle požadavků ČSN. Autor výpočtu deklaruje pro novou funkci SOC 450 parkovacích míst s tím že 150 parkovacích míst má navíc oproti výpočtu. Prodejní plocha je ve výpočtu uvažována hodnotou 29000 m2 dokumentace ale uvádí na různých místech hodnotu 30 996 m2 (např. v oznámení je na str. 5: „Ostatní podlaží jsou určeny pro obchodní a komerční využití na celkové ploše 30 996 m2“). Ve výpočtu parkovacích stání by měla být prodejní plocha započítána hodnotou 30 996 m2.

Výpočet parkovacích stání doložený oznamovatelem a deklarující potřebu 450 parkovacích stání je však chybný, nejenom matematicky, ale především principiálně. Ve výpočtu parkovacích stání nejsou započtena místa pro zaměstnance a obyvatele SOC (deklarováno 700 zaměstnanců, počet bytů nebyl v dokumentaci EIA uveden) a rovněž zde není zohledněna skutečnost, že stávající parkoviště, které má kapacitu 180 míst pro osobní automobily a 5 míst pro autobusy (kapacita parkoviště viz. vyjádření Policie ČR ze dne 25.7.2007) je výstavbou SOC rušeno. Dále není zohledněn stávající deficit parkovacích míst v lokalitě.

Navíc koeficient ka=1,25 použitý zpracovatelem ve výpočtu parkovacích míst a konzultovaný odborem dopravy MMZ by měl být dle našeho názoru nyní (v r. 2010) pro Zlín vyšší, a to 1,5 tzn. 600 aut na 1000 obyvatel, což by znamenalo potřebu pro novou funkci SOC 544 parkovacích míst (N=Po x ka x kp = 30996/20 x 1,5 x 0,25).

Místa pro zaměstnance SOC (700 osob) by měla být uvažována na základě konzultace s odborem dopravy MMZ, námi odhadovaná potřeba je 1/10, tzn. cca 70 míst pro zaměstnance.

Domníváme se, že potřeba parkovacích míst pro SOC by se měla počítat dle následujícího schématu:
180 OA + 5 A (rušená kapacita stávajícího parkoviště) + 484 (nová funkce SOC) + 70 (místa pro zaměstnance SOC) = 734 OA + 5 A (platí pro koeficient automobilizace ka=1,25).

případně:
180 OA + 5 A (rušená kapacita stávajícího parkoviště) + 581 (nová funkce SOC) + 70 (místa pro zaměstnance SOC) = 831 OA + 5A (platí pro koeficient automobilizace ka=1,5).

Dokumentace uvádí, že v podzemních podlažích bude kapacita parkovacích stání 600 míst. Je zřejmé, že stavba SOC prohlubuje deficit parkovacích míst v lokalitě (o 134, resp. o 231 míst pro osobní automobily a o 5 míst pro autobusy), přičemž ve výpočtu ještě není započítán stávající deficit lokality a další stání nutná pro obyvatele SOC. Výpočet se vztahuje pouze k fázi provozu záměru, v době jeho realizace by samozřejmě nebylo parkování možné vůbec.

Upozorňujeme, že oznamovatel nerespektuje stanovisko Policie ČR ze dne 25.7.2007: „Výstavbou SOC dojde ke zrušení stávajícího parkoviště (cca 180 OA + 5 BUS). Rušená parkovací stání je nutno odpovídajícím způsobem nahradit – dle příslušných ČSN“.

Požadavek č. 22
Žádáme vrácení dokumentace, jelikož absentuje odpověď na otázku závěru zjišťovacího řízení „zda bude podzemní parkoviště sloužit pro návštěvníky SOC, či jako náhrada za zaniklé veřejné parkoviště a jaký bude provozní režim uvažovaného parkoviště“.

Požadavek č. 23
Žádáme, aby přepracovaná dokumentace obsahovala výpočet parkovacích stání dle ČSN ve kterém by bylo uvažováno nahrazení parkovacích míst na rušeném parkovišti (180 OA + 5A), parkovací místa pro funkci SOC včetně míst pro zaměstnance a současně aby výpočet zohledňoval stávající deficit parkovacích míst v lokalitě.

Vliv na MHD

Dle závěru zjišťovacího řízení by v dokumentaci měla být kapitola řešící „přeložku točny MHD a vlivu záměru na funkci MHD ve Zlíně“. V přepracované dokumentaci EIA však téma zpracováno není. Z rozměrů budovy SOC je zřejmé, že objekty odstavné plochy, sociálního zařízení řidičů a točny MHD, kterou využívá 5 autobusových a 3 trolejbusové linky, budou zlikvidovány. Jak a čím budou po dobu výstavby a provozu nahrazeny přepracovaná dokumentace EIA neobjasňuje. Upozorňujeme, že dle odhadu investora má výstavba trvat 19 měsíců, považujeme tento odhad za podhodnocený, nicméně po tuto dobu by fungování všech linek MHD mělo být také detailně ošetřeno a všechny likvidované objekty nahrazeny. Obáváme se, že bude tendence přenést tyto vyvolané náklady na rozpočet města. Upřesňujeme, že záměr by měl kompenzovat likvidaci současných 14 odstavných míst MHD.

Požadavek č. 24
Žádáme, aby přepracovaná dokumentace obsahovala kapitolu řešící vliv záměru na funkci MHD ve Zlíně, plnou kompenzaci odstavné plochy pro 14 vozů, sociálního zařízení a točny MHD, v době výstavby i provozu SOC.

Dopravní obtíže v době realizace

V přepracované dokumentaci EIA se na str. 22 uvádí: „Stav v období výstavby:
Příjezd na staveniště v době výstavby bude možný pouze z ulice Mostní. Dále se předpokládá možné dopravní napojení po dobu výstavby - sjezd z ulice Březnická podél Sportovní haly pomocí provizorní panelové vozovky šířky 3,00 m na ul. U zimního stadionu. Po celou dobu výstavby bude zajištěna dopravní obsluha domů na ul. U zimního stadionu pomocí jednopruhové komunikace šířky 3,00 m.“

Obáváme se, že provizorní jednosměrná panelová vozovka, která má vést po jižním okraji stavební jámy, těsně kolem oken rehabilitační stanice, nevyhovuje požadavkům na výstavbu (OTP). Mezi silnicí a zdí domu, přece musí být nějaká minimální odstupová vzdálenost, kterou zde patrně nelze dodržet, když mezi Rehabilitačním oddělením a lícem pažících stěn stavební jámy (zelená čára v dwg příloze Výkres varianta 2010) je vzdálenost jen cca 5 m (viz. také příloha č. 6.4, str. 10, situace staveniště). Komunikace vedená při linii pažící stěny 20 m vysoké (!) vysoké je ze statického hlediska nereálná, žádná pažící stěna, dokonce ani těžká samotížná betonová zeď není schopna bezpečně absorbovat zatížení z dopravy, které je vedeno při její linii, hrozí zborcení komunikace do výkopové jámy. Nereálná výška stěny vyplývá z výšky terénu (257,5m.n.m.-roh Rehabilitačního střediska a terén v jihovýchodním rohu staveniště) mínus osazení spodního patra SOC při jihovýchodním rohu (zásobovací dvůr -1.PP= -6,600=237,5m.n.m.)

Samostatná příloha „Odborné posouzení vlivu vibrací na horninové prostředí a okolní stavby“ uvádí, že Rehabilitační oddělení haly Novesta se nachází 10 m od stavební jámy. Tento údaj pokládáme za nepravdivý, mezi Rehabilitačním oddělením a lícem pažících stěn stavební jámy (zelená čára v dwg příloze Výkres varianta 2010) je vzdálenost jen cca 5 m.

Požadavek č. 25
Zúžení ulice U Zimního stadionu na šířku 3 m a její zjednosměrnění způsobí dopravní komplikace obyvatelům Letné. Tento faktor je třeba započíst při hodnocení variant.

Exponovaná populace

zpracovatel posudku RNDr. Stanislav Novák v dopisu ze dne 5.9.2008 upozorňuje, že ve studiích není definována exponovaná populace. Ani ve studiích přepracované dokumentace EIA se nám ale nepovedlo definici exponované populace najít, ačkoliv pracuje s počty exponovaných osob, tak není zřejmé, jakým postupem byly tyto osoby určeny, ve kterých obydlích se vyskytují (žijí, pracují,...) atd. Neuvádí se kolik bytů, resp. obyvatel má být v samotné budově SOC.

Požadavek č. 26
Dokumentace EIA by měla obsahovat definici exponované populace, včetně počtu obyvatel SOC.

Z hlediska dotčených obyvatel by mělo být v dokumentaci EIA zohledněno, že nesouhlasné stanovisko se záměrem v lokalitě Březnická vyjádřilo 555 občanů k oznámení záměru a později 590 občanů ve stanovisku k první dokumentaci EIA.

Požadavek č. 27
Faktor nesouhlasu obyvatel je třeba započíst při hodnocení variant.

Protihluková opatření

Varianta 2010 obsahuje nová protihluková opatření. Jejich popis je uveden v příloze č. 6.3 na str. 31, zobrazení na str. 32 a 51 tamtéž. Tato opatření ale nebyla zcela zapracována do hlavního textu dokumentace EIA a jeho příloh.

Požadavek č. 28
Zapracovat protihluková opatření do celé dokumentace EIA dle přílohy č. 6.3.

Vliv zastínění

Zpracovatel posudku RNDr. Stanislav Novák v dopisu ze dne 5.9.2008 doporučil v bodu č. 45 „vypracovat zprávu zastínění okolních domů a pozemků stavbou“. Zpracovatel dokumentace v příloze 5.1 na str. 8 odpověděl, že: „Odstupové vzdálenosti od okolní zástavby, od SOC ze všech  stran oddělené ulicemi, jsou dostatečné. K nadměrnému zastínění okolní zástavby vlivem SOC nedojde. Vzhledem k výšce objektu bude zastínění pozemků srovnatelné s obvyklými panelovými domy, projeví se především na zastavěných plochách a komunikacích v blízkosti objektu.“ Uvedené vypořádání považujeme za nedostatečné a neprůkazné. S obvyklými panelovými domy nelze budovu SOC srovnávat, neboť jejich půdorys bývá výrazně menší. Budova SOC svou výškou značně přesahuje okolní obytné domy a kromě toho je obestavěna vysokými protihlukovými stěnami a vyžaduje dále zastřešení 115 m Březnické ulice, přitom u protihlukových opatření není známo jejich technické provedení.

Požadavek č. 29
Dokumentace EIA by měla být vrácena k dopracování o Studii denního osvětlení a studii doby oslunění sousedních domů a přilehlých pozemků.

Chybí návrh účinných opatření k eliminaci úhynu ptáků

Zpracovatel posudku RNDr. Stanislav Novák v dopisu ze dne 5.9.2008 požadoval v bodu č. 43 odborné posouzení skleněné stěny v blízkosti lesního komplexu a v blízkosti parku z ornitologického hlediska a navrhnout účinná opatření. Podobně se vyjádřil Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje ve vyjádření ze dne 24.7.2008.

Přepracovaná dokumentace tento požadavek prakticky neřeší. V příloze č. 5.1 se uvádí, že: „Problematika skleněných stěn byla konzultována s ornitologem Mgr. Radimem Kočvarou (autorizovanou osobou podle § 45i zákona ČNR č. 114/1992 Sb. pro účely biologického hodnocení podle § 67 zákona, č.j. 12191/ENV/06) a v dokumentaci byla navržena vhodná opatření. Rovněž bylo ornitologem doporučeno navrhnout vhodná opatření i po realizaci SOC, např. bude uloženo, že odborný pracovník provede po kolaudaci stavby několik šetření s cílem ověření mortality ptáků a opatření se navrhnou poté.“ V textu přepracované dokumentace EIA je k tomu navíc jen obecné konstatování na str. 70, že: „Riziko kolize nelze vyloučit, přičemž však nelze kvantifikovat mortalitu.“

Takové vypořádání je v rozporu s obecně známým faktem, že na skleněných plochách se ptáci zraňují. Investor by měl především omezit používání skla na minimum a tam, kde se mu ze závažných důvodů nelze vyhnout, navrhnout jeho účinné zabezpečení. Za účinné opatření považujeme polepení skel proužky (řešení doporučujeme konzultovat s Českou společností ornitologickou). Zabezpečeny by měly být také průhledné protihlukové stěny.

Požadavek č. 30
Dokumentace EIA by měla být vrácena k dopracování o návrh účinných opatření k zamezení mortality ptáků na skleněných plochách včetně úprav průhledných protihlukových stěn.

Vizualizace stavby

Přepracovaná dokumentace EIA u varianty 2010 počítá se zalomenými protihlukovými stěnami na Březnické ulici (viz. str. 68: „1: protihluková clona výšky 4,5 m se zalomením směrem do středu vozovky, od objektu č.p. 5567 postupně klesá na výšku 4 m, celková délka clony 127 m“), ve vizualizacích jsou ale protihlukové stěny na Březnické ulici rovné. Rovněž se v dokumentaci na str. 11 uvádí zastřešení části Březnické ulice (uvedené též v příloze č. 6.2 str. 32) ve vizualizacích však zastřešení části Březnické ulice chybí.

Požadavek č. 31
Požadujeme doplnit vizualizace o všechna navrhovaná protihluková opatření dle přílohy č. 6.2.

Pohledová studie

Zpracovatel posudku RNDr. Stanislav Novák v dopisu ze dne 5.9.2008 v bodu č. 80 uvedl: „Dopracovat pohledovou studii, která umožní zhodnotit vliv stavby na ráz přilehlého území a vhodnost jejího začlenění do městské památkové zóny (předložena pouze vizualizace objektu v území).“ Pohledová studie však v dokumentaci EIA chybí.

Požadavek č. 32
Požadujeme vrácení dokumentace EIA a její doplnění o pohledovou studii.

Vliv vibrací a sesuvů

V požadavku č. 32 RNDr. Nováka je uvedeno: „Doložit stanoviskem inženýrského geologa, že uvažované stavební činnosti a provoz stavební techniky a nákladních vozidel nebude mít negativní vliv vibracemi na okolní stavební objekty (doporučuje navrhnout způsob popisu stávajícího stavu okolních potencionálně zasažitelných budov z důvodů prokázání neovlivnění statiky okolních budov).“

V požadavku č. 34 RNDr. Nováka je uvedeno: „Stavebně – technicky doložit zamezení rizika sesuvu zemin a hornin do stavební jámy (jedná se o hloubku desítky metrů) a posun svahů a horninového podloží v území nad uvažovaným záměrem SOC se zachováním stability okolních svahů. Obdobně se týká i v terénu výše položených a okolním potenciálně zasažitelných stavebních objektů.“

V příloze č. 5.1 se k tomu uvádí odkaz na podrobný inženýrsko-geologický průzkum zájmové lokality, s komentářem „Při dodržení navržené technologie nedojde k negativním vlivům vibrací na okolí stavební objekty.“ Jenže inženýrsko-geologický průzkum zájmové lokality, který je přílohou č. 15 tyto závěry neuvádí a ani se nezabývá požadovaným popisem stávajícího stavu okolních potencionálně zasažitelných budov. Klíčová slova „vibrace“, „sesuv“, „posun“, ani „stabilita“ se v inženýrsko-geologickém průzkumu zájmové lokality vůbec nevyskytují.

Z přílohy č. 15 kap. 4.2 je zřejmé, že výkopová jáma bude (po dobu výkopů a stavby do úrovně terénu) pod ochranou pažících konstrukcí kotvených v několika úrovních do „stabilních suťovitých sedimentů a podložních flyšovitách sedimentů“ a z kap. 2.2 předmětné přílohy je pak patrna mocnost těchto sedimentů.
Z přílohy č. 4 Řez objektem jsou patrny v pravé části výkresu (jižní část objektu SOC) jednak úrovně kotvení pažících konstrukcí (1. 253 m.n.m., 2. 249m.n.m., 3. 245m.n.m., 4. 242m.n.m) a jednak orientační délky kotvení, které zasahují cca 8m do vnějšího rostlého terénu. Vzdálenost od líce budovy nad terénem je pak cca 20 m.
Z dwg přílohy Výkres varianta 2010 pak plyne, že v jižní části části parcely je nejbližší budova (Rehabilitační oddělení sportovní haly Novesta) vzdálena od líce budovy SOC cca 18m a od líce pažících stěn (zelená čára) cca 5 m.
Jinými slovy nutné kotvení pažících stěn zasahuje půdorysně pod úrověň stávajících základů nejbližší budovy a navíc není zřejmé zda úroveň kotvení 1. a 2. vrstvy kotev (úroveň 242 a 245m.n.m.) bude kotvena do stabilních vrstev (příloha 15 kap. 4.2).
Máme za to, že kotvení pažících stěn v jižní části výkopové jámy půdorysně zasahuje pod stávající budovu Rehabilitačního oddělení haly Novesta, což považujeme za staticky diskutabilní, rovněž tak je diskutabilní úroveň kotvení pažících stěn. Výška pažících (a špatně kotvitelných) stěn je cca 16 m (dle přílohy 04 Řez objektem), u rehabilitačního střediska pak 20 m a tyto stěny budou po dlouhou dobu pod trvalým tlakem podzemní vody. Z hlediska statiky objektu Rehabilitačního oddělení je rovněž ne nevýznamný fakt, že celá budova stojí cca 5m od linie pažících stěn a bude tlačit přes základovou spáru svou celou hmotou mnoha kilotun (v principu statického roznášecího trojúhelníku) na pažící stěny.
Připomínku RNDr Nováka č. 34 považujeme za nevypořádanou, neboť zpracovatel dokumentace hodnověrně stavebně-technicky neprokázal eliminaci rizik a stabilitu okolních svahů a budov. Výše zmíněné argumenty rovněž vyvrací tvrzení zpracovatele dokumentace, který v příloze 5.1 tvrdí s odkazem na geologický průzkum že „Při dodržení navržené technologie nedojde k negativním vlivům vibrací na okolí stavební objekty.“

Samostatná příloha „Odborné posouzení vlivu vibrací na horninové prostředí a okolní stavby“ uvádí, že Rehabilitační oddělení haly Novesta se nachází 10 m od stavební jámy. Tento údaj pokládáme za nepravdivý, mezi Rehabilitačním oddělením a lícem pažících stěn stavební jámy (zelená čára v dwg příloze Výkres varianta 2010) je vzdálenost jen cca 5 m. Argumentace k níže uvedenému požadavku viz rovněž náš text pod kapitolou „Dopravní obtíže v době realizace“.

Požadavek č. 33
Požadujeme vrácení dokumentace EIA a její doplnění o novou přílohu, zpracovanou inženýrským geologem, případně statikem, kde bude navržen stavebně-technický způsob zabezpečení stávajícího stavu okolních potencionálně zasažitelných budov a komunikací, z důvodů prokázání/vyloučení vlivu záměru na statiku okolních budov a komunikací (Březnická, U zimního stadionu) a kde budou navržena opatření, s cílem vyloučení negativního vlivu vibrací, či posunů, na statiku budov a komunikací.

Nejasné úložiště zeminy v k.ú. Březnice

První dokumentace EIA, resp. varianta 2008 počítá s uložením zeminy v k.ú. Březnice. Chybou Krajského úřadu nebyla obci Březnice zaslána dokumentace EIA k vyjádření v roce 2008, ani v roce 2010. Obec Březnice přesto v roce 2008 podala vyjádření, ve kterém mj. uvádí, že není jasné, na které parcele má být zemina uložena.

Odpověď investora: „Odvoz zeminy do k.ú. Březnice předpokládala varianta 2008. Nově navržená varianta 2010 předpokládá, že odvoz výkopové zeminy v celkovém objemu 292 500 m3 a v intenzitě odvozu ze staveniště max. 150 vozidel denně bude směřovat z 84% ke křižovatce Březnická x Tř. T. Bati a následně do Tečovic, kde bude deponována. Zbývajících cca 16% zeminy ze staveniště bude odvezeno a deponováno v Kudlově. Přepravní trasy zeminy v období výstavby SOC jsou znázorněny v rozptylových studiích (příloha č.7.1 as 7.2).“

Tedy ani z přepracované dokumentace EIA vůbec není zřejmé, kde konkrétně by měla být vytěžená zemina varianty 2008 uložena. Odpověď vlastně říká, „nestarejte se o variantu 2008, stejně ji nechceme realizovat“, investor považuje posouzení variant za formalitu. Domníváme se, že tato otázka konkrétní lokality úložiště měla být vypořádána také v odpovědi na požadavek o.s. Klidná Březnická č. 13, uvedený ve vyjádření k dokumentaci z roku 2008.

Požadavek č. 34
Žádáme vrácení dokumentace EIA a dopracování varianty 2008 o upřesnění lokality na které by měla být zemina uložena, včetně dohody s majitelem pozemku.

Vliv na podzemní vody

Podzemní podlaží SOC zasahují hluboko pod úroveň hladiny podzemní vody se zaznamenanou uhličitou agresivitou. Po dobu výstavby bude nutné ve stavební jámě snižovat hladinu podzemní vody čerpáním. Podlaha v suterénu má být dále odvodněna do havarijní jímky s automatickým čerpáním do kanalizace. Domníváme se, že záměr bude mít vliv na množství a úroveň hladiny podzemních vod. Míchání podzemních vod s povrchovými, natož jejich permanentní čerpání do kanalizace, je jako trvalé řešení zcela nevhodné.

Požadavek č. 35
Žádáme vrácení dokumentace EIA a její doplnění o hydrogeologické posouzení osobou s odbornou způsobilostí, které vyhodnotí množství čerpaných vod v období realizace i provozu SOC, očekávaný dosah ovlivnění hydraulických poměrů a potenciální rizika pro okolní stavební objekty.

Chybí zdůvodnění potřebnosti záměru včetně výstupu z analýzy maloobchodní sítě a analýzy služeb

Krajský úřad v závěru zjišťovacího řízení žádal: „zdůvodnění potřebnosti záměru včetně výstupu z analýzy maloobchodní sítě a analýzy služeb“. Tomuto požadavku se investor patrně snažil vyhovět v první dokumentaci EIA z roku 2008 na str. 7-8 níže uvedeným textem:

„Z marketingových průzkumů Incoma Research k 1.1. 2006 je zřetelné, že Zlínský kraj a okres je z pohledu obchodních ploch oproti dalším krajům (a zejména v porovnání s ostatními moravskými kraji) poddimenzován. Trendem posledních let je přesun multifunkčních obchodních center z okrajů měst blíže do center. Pro srovnání uvádíme některé údaje z průzkumů trhu.

Celkový přehled plochy hypermarketů v krajích: do 60 000 m2 kraje Jihočeský, Královehradecký, Pardubický, Plzeňský, Zlínský; do 100 000 m2 kraj Olomoucký; do 130 000 m2 kraj Jihomoravský a do 160 000 m2 celkové plochy hypermarketů zaujímají v kraji Moravskoslezském.

Prodejní plochy v kraji v přepočtu na 1000 obyvatel: Jihočeský, Pardubický, Plzeňský, Zlínský – do 90 m2; Jihomoravský, Karlovarský, Královehradecký, Olomoucký – do 110 m2; Moravskoslezský – do 130 m2.

Celkové prodejní plochy shopping center vč. maloobchodu v krajích v přepočtu na 100 obyvatel:

Celková plocha plocha na 100 obyvatel kraj
96 700 16,4 Zlínský
109 200 19,9 Plzeňský
134 000 21,1 Olomoucký
170 800 20,8 Ústecký
262 200 23,3 Jihomoravský

Proti tomu jsme v našem vyjádření k první dokumentaci EIA, uvedli, že:

Zpracovatel dokumentace argumentuje částí marketingového průzkumu, který v celku není součástí dokumentace EIA, ani žádné z jejích příloh a není ani veřejně přístupný. Domníváme se, že takový důkaz je obecně nepoužitelný, jelikož zpracovatel posudku, Krajský úřad, dotčené orgány, ani účastníci řízení nemohou za normálních okolností posoudit, zda byla pro účely řešené otázky použita vhodná metodika a zda citovaná část studie a její interpretace nebyly zkresleny. Ke studii totiž nemají přístup.

Našemu občanskému sdružení se však podařilo získat část neveřejné studie (viz. tabulka níže) „Hypermarket&Shopping Center 2006“ jejíž hodnoty zpracovatel evidentně použil. I z této malé části je zřejmé, že popis tabulky a kompletní hodnoty ze všech krajů vytvářejí naprosto jiný obraz než jaký zpracovatel dokumentace EIA účelově vytváří.

Prodejní plochy shopping center v krajích ČR na 100 obyvatel (vč. hypermarketů)

Region (kraj) Prodejní plochy shopping center Prodejní plochy shopping center na 100 obyvatel
Praha 497100 42,5
Jihomoravský 262200 23,3
Moravskoslezský 287000 22,8
Karlovarský 68600 22,5
Olomoucký 134000 21,1
Ústecký 170800 20,8
Plzeňský 109200 19,9
Zlínský 96700 16,4
Liberecký 65600 15,3
Jihočeský 93900 15,0
Královehradecký 81700 14,9
Pardubický 61900 12,3
Středočeský 130300 11,4
Vysočina 32100 6,2

Pramen: Incoma Research

Zpracovatel dokumentace především zaměnil pojmy „shoping centra včetně hypermarketů“ za „shoping centra včetně maloobchodu“. Mezi maloobchodem a hypermarkety je podstatný rozdíl, maloobchod je mnohem širší pojem, než hypermarket. Hodnoty „shoping centrer včetně hypermarketů“ nelze interpretovat jako hodnoty všech obchodních ploch. Uvedením správného popisu tabulky klesá vypovídací hodnota jejích čísel.

Z tabulky je však patrné, že Zlínský kraj k 1.1.2006 zaujímal v kategorii hypermarketů a shoping center celkem průměrné 8. místo v pořadí ze 14 krajů ČR. Dále je patrné, že zpracovatel dokumentace si pro vytvoření dojmu potřebnosti SOC zvolil hodnoty čtyř dalších krajů, které jsou vyšší, ale jiné kraje, zastoupené nižšími hodnotami už neuvedl.

Otázku potřeby prodejních ploch považujeme za zásadní. Obáváme se, že nadbytek prodejních ploch a nerentabilita jejich provozu, povede k jejich rušení, nevhodnému užívání, opuštění, chátrání. V budoucnu lze očekávat stupňující se zdražování všech energií, které nepříznivě ovlivní kupní sílu obyvatel a ochotu provozovat rozměrné obchodní plochy.

Konec citace našeho vyjádření k první dokumentaci EIA.

Dále zpracovatel posudku RNDr. Stanislav Novák přípisem ze dne 5.9.2008 požadoval v bodu č. 51: „Objektivně dopracovat a doplnit zdůvodnění potřebnosti záměru včetně výstupu z analýzy maloobchodní sítě a analýzy služeb, včetně uvedení zdrojů“

V přepracované dokumentaci EIA k tomu investor uvádí, že: „Analýzy maloobchodní sítě, služeb nejsou předmětem dokumentace EIA, odůvodnění potřebnosti záměru je uváděno v kapitole B.I.5.“

V kapitole B.I.5. je však prakticky stejný text, jako je výše komentovaná pasáž z dokumentace EIA roku 2008. Investor tedy do přepracované dokumentace EIA nezapracoval výstup z analýzy maloobchodní sítě a analýzy služeb a na naše předchozí námitky ke zpracování problematiky zdůvodnění potřeby záměru prakticky nereagoval.

Zpracovateli dokumentace bylo závěrem zjišťovacího řízení uloženo vypořádat se s připomínkami doručenými ve vyjádřeních. Dokumentace se ale vůbec nevypořádala s otázkou č. 6 uvedenou ve vyjádření M. Macha: „Co tolik výjimečného, případně v lokalitě nedostupného, bude SOC nabízet. Které konkrétní druhy zboží a služeb v přiměřené vzdálenosti chybí. Kam a jak daleko za těmito chybějícími službami a zbožím musí občané cestovat.“ Domníváme se, že tato otázka měla být řešena v kapitole B.I.5.

Požadavek č. 36
Žádáme zpracovatele posudku, aby konstatoval, že nebyla prokázána potřeba nových prodejních ploch a že přepracovaná dokumentace EIA neobsahuje vypořádání připomínek k této problematice.

Požadavek č. 37
Požadujeme zpracování seriózního rozboru potřeb obchodní sítě ve městě a jeho zájmové oblasti, včetně porovnání s obdobně velikými městy a regiony v západní Evropě. Poněvadž problematika má vliv na celou strukturu tvorby města.

Konzumní způsob života

V přepracované dokumentaci EIA se dále ke zdůvodnění potřeby záměru uvádí: „Jedná se o zařízení, které svým rozsahem poskytovaných služeb přesáhne potřeby města a nejbližšího okolí ve smyslu nadregionálního významu. Stavba bude užívána jako objekt, poskytující zákazníkům širokou škálu služeb. V objektu bude možno zaparkovat, provést nákupy, jít za zábavou či sportovními aktivitami. Hala je cca ve třetinách příčně protknuta prosklenými dvoranami, které jsou určeny k zastavení a posezení návštěvníka. Pohyb návštěvníků v prostorách objektu bude zajištěn výtahy, eskalátory (pojízdnými schody) a pojízdnými chodníky. Celý komplex provozů a zařízení v několika podlažním objektu bude navržen tak, aby poskytnul příjemné strávení času co největšímu okruhu návštěvníků bez rozdílu věku, či pohlaví.“

Jde v podstatě o popis konzumních vzorců chování. Sugeruje představu, že kdo chce být „in“ měl by dojíždět automobilem za nákupy a zábavou do rozsáhlých obchodních center.

Citujeme z bakalářské práce, kterou vypracovala Daniela Přívětivá
http://is.muni.cz/th/189308/pedf_b/Komercni1BP.txt?lang=en

Konzumerismus převzal vládu nad našimi životy téměř nepozorovaně. Nakupování se stalo rekreační aktivitou. Lidé opravdu považují nakupování za příjemnou zábavu. Dávno pryč jsou časy, kdy nákupy byly životně důležitými transakcemi. Teď se to vše týká statusu a identity a rekreace a společenských styků, dokonce i smyslu života. Vždycky existovaly typy „když to mají Novákovi, tak my musíme taky“. Teď je to však téměř obecné a smyslem nakupování je být spíš podobný někomu slavnému nebo získat jeho image, zejména pokud jde o značkové zboží nebo oblečení. Hodně ve smyslu „když si koupím něco tam s tou značkou, třeba se trošku kouzla té značky přenese na mě a já budu lepší člověk“, i když všichni víme, že zůstaneme úplně stejnými lidmi, kteří příště zase půjdou nakoupit nějaké jiné značkové zboží.

Průzkum trhu studuje, co lidem, kteří mají peníze na útratu, chybí a co by se jim ještě dalo prodat. Marketing zjišťuje, jak jim prodat něco, co nevěděli, že existuje, nebo že chtějí. K tomu patří reklama, která je poučí, že potřebují, co dosud nepotřebovali, a merchandizing, který zboží, které nikdo nepotřebuje, prezentuje takovým způsobem, aby se mu nikdo nevyhnul a nedokázal je nekoupit. Aby se ekonomika udržela dál při životě, musí dál prodávat něco, co lidé nepotřebují, lidem, kteří peníze nemají. Dělá to tím, že jim ty peníze půjčuje. Tak se původně zamýšlená cesta k svobodné prosperitě, mění v prekérní závislost lidí žijících na dluh, aby mohli uživit lidi prodávající věci, které nikdo nepotřebuje a na které nikdo nemá. Pohání to společenským tlakem, nutícím nás mít vše, co mají ti, jimž se chceme rovnat, abychom se necítili méněcenní. Tak hromadíme věci, které si nemůžeme dovolit nemít. A tak se ze svobodných konzumentů svobodně volených věcí stávají otroci zbytečností. Svobodu nám pak může vrátit jen pečlivé rozlišování mezi tím, co vlastníme z vlastní potřeby či touhy - a tím, co jsme si nechali nesvobodně vnutit. Zříkáním se vnucených zbytečností si pěstujeme sílu ducha a vůle, sebeúctu a vědomí vlastní důstojnosti nepodřízené mínění druhých.

Některé z mnoha důsledků konzumerismu uvedené Davidem Formánkem v Britských listech ze dne 7.9. 2005 http://www.blisty.cz/art/24865.html (tyto důsledky jsou převážně sociální povahy)

  • Elitářství
    Puma, Adidas, Nike ... a další z drahých cejchů oblečení, kterými se dnes pomalu vyděluje skupina bohatších. Vidět je to zejména ve školách, protože na dítě má prokonzumní reklamní masáž daleko větší vliv než na dospělého člověka s již utvořeným žebříčkem hodnot.
  • Výroba nekvalitního zboží
    Nízká cena je lákadlem pro konzumenty.
  • Zvyšování pohodlnosti
    Sušička prádla – konzumní pravda je taková, že nelepší je sušit prádlo v sušičce. Je to sice dražší, neekologické, ale především pohodlné. Dáme prádlo do sušičky a máme spoustu volného času. Jenže už možná nevíme na co – co takhle kouknout na televizi nebo zajet si nakoupit?
  • Plýtvání
    Konzum uvedl v praxi zajímavé pravidlo, nad kterým by se ještě před 15 lety pozastavil snad každý: Je výhodnější koupit věc novou než opravovat starou. Myslím si, že je to výhodné tak pro výrobce, ale pro zákazníka? A pro Zemi? Stejná situace (a možná ještě horší) je s obaly.
  • Zneužívání jazyka
    „bombastické slevy“, „kreativní nakupování“, “Buď sama sebou s novou Rexonou“ a další podobné výrazy degradují hodnotu konkrétních slov a výrazů tím, že je asociují s propagovaným výrobkem. Každý, kdo má všech pět pohromadě, nemůže přeci věřit, že „být sám sebou“ má co do činění s nějakým sprejem.
  • Ekonomika
    Ekonomické důvody jsou velice jednoduché, konzum je (vedle ropy) jedna noha, na které ekonomika západního světa stojí. Aby ekonomika vykazovala růst, je nutno kupovat a spotřebovávat to, co je vyrobeno, aby se následně mohlo vyrábět další. Čím více podpořím prodej svého výrobku, tím větší mám následný zisk a mohu více vyrábět. Spotřeba je ale limitována samotným člověkem, a tak musím prosadit názor, že člověk potřebuje více. Pokud při tom použiji účelovou lež, pak se musím taky postarat, aby se co nejdříve stala pravdou – tedy alespoň tisíckrát jí zopakovat. Pokud platí že „účel světí prostředky“, tak se ještě máme na co těšit.
  • Média
    Média jsou nositelem informace – oné informace o tom, co všechno vlastně k životu potřebujeme a kterou je potřeba pěkně zabalit a doručit lidem až pod nos.
  • Politika
    Pokud shrnu výše uvedené důsledky konzumu, pak jsou to přesně ty aspekty, které naše vláda očekává od poslušného stáda:
    • pracuji (platím daně), vydělávám, utrácím
    • moje hodnoty jsou spíše materiální, stačí mi to, co si můžu koupit
    • nad tvořivostí převládá spíše pasivita
    • měřítkem pravdy jsou pro mě média

Všude slyšíme, že blahobytu musíme nabýt hned a nejlépe na dluh. Proto se úspěšně zadlužujeme ku prospěchu velkých korporací, k neprospěchu přírody, přírodních zdrojů a hlavně k neprospěchu svému. Osobně nikomu nezazlívám takové chování, uvědomuji si, že jsme od útlého věku ovlivňováni příkladem rodičů a tomu se jednotlivec nemůže bránit. Od doby kdy začíná vnímat se človíčku vštěpuje, že konzumní způsob života je správný. Jen jedinci s velice silnou vůlí a motivací můžou své návyky v dospělosti změnit a učit je i své děti.

Požadavek č. 38
Žádáme zpracovatele posudku, aby konstatoval, že záměr prosazuje konzumní způsob života, který má negativní ekologické a sociální důsledky a že tento vliv je třeba započítat do hodnocení variant.

Pracovní místa

Oznamovatel deklaruje, že „záměr rozšíří pracovní příležitosti o max. 700 nových míst.“ Podle našeho názoru pracovní místa v sektoru obchodu a služeb ale nelze takto jednoduše vytvářet. Vytvořením jednoho pracovního místa totiž zaniká cca jedno pracovní místo jiné. Výstavbou obchodních center a supermarketů zanikají pracovní místa především v menších obchodech a také u místních zpracovatelů a výrobců, jejichž podnikání je sociálně a enviromentálně šetrnější (nevyžaduje dálkovou přepravu a není tolik závislé na spotřebě ropy). V supermarketech a obchodních centrech je také méně zaměstnanců na jednotku plochy i odvedenou tržbu, než u ostatních provozoven, to v důsledku znamená úbytek pracovních míst a nikoliv jejich „vznik“. Přitom kvalita slibovaných pracovních pozic např. v supermarketu je sporná, jsou zde velmi nízké mzdy a tvrdé pracovní podmínky. Supermarkety a obchodní centra nabízejí především zboží z ciziny, od velkých nadnárodních firem a nemají zájem podporovat místní malovýrobce, což vede následně ke snížení počtu zaměstnanců pracujících v prvovýrobě a zpracovatelském průmyslu. Studie Státní univerzity v Iowě prokázala, že každé nové místo vytvořené firmou Wal-Mart znamená v důsledku ztrátu 1,5 pracovního místa. Za obchodní úspěch supermarketů tedy platíme podporou v nezaměstnanosti pro lidi, kteří přijdou o práci.

Požadavek č. 39
Žádáme zpracovatele posudku, aby problematický vliv záměru na pracovní příležitosti zohlednil v hodnocení variant.

Neúplné údaje o záměru

V kapitole přepracované dokumentace EIA „Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1“ není zohledněno, že záměr SOC vyžaduje také budování, úpravy a rozšiřování silnic, resp. místních komunikací. Konkrétně rozšíření silnice II/497 na ulici Březnické, rozšíření a přeložku místní komunikace na ulici Mostní a vybudování nové místní komunikace, spojující silnici II/497 a ulici U Zimního stadionu. Na jmenované součásti záměru dopadá povinnost jejich posouzení dle zákona, konkrétně dle přílohy č. 1, kategorie II. bodu 9.1 Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a místních komunikací I. a II. třídy (záměry neuvedené v kategorii I), což v přepracované dokumentaci EIA není uvedeno.

Požadavek č. 40
Žádáme vrácení dokumentace EIA zpět oznamovateli a její doplnění v kapitole: „Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1“ o důvod posuzování, dle přílohy zákona č. 1, kategorie II. bodu 9.1 Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a místních komunikací I. a II. třídy (záměry neuvedené v kategorii I).

Podobně je třeba doplnit i další kapitoly dokumentace EIA, jelikož posuzovanou součástí záměru je také:

  • dopravní řešení, spočívající v budování, úpravách a rozšiřování silnic, resp. místních komunikací
  • likvidace současného parkoviště pro 180 osobních aut a 5 autobusů

To je třeba uvést, vysvětlit a zohlednit minimálně v následujících kapitolách:

  • Kapacita (rozsah) záměru,
  • Umístění záměru (zde také chybí pozemky p.č.: 3539/22, 1111/23, 1111/21),
  • Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry,
  • Stručný popis technického a technologického řešení záměru,
  • Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení (není zahrnuto v časové úvaze),
  • Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru

Požadavek č. 41
Žádáme vrácení dokumentace EIA zpět oznamovateli a doplnění údajů o záměru ve výše uvedených kapitolách.

Výčet dotčených územně samosprávných celků by měl být doplněn o obce Tečovice a Březnice, v jejichž katastrálních územích investor počítá se skladováním výkopové zeminy. Tyto obce by zároveň měly od Krajského úřadu obdržet přepracovanou dokumentaci EIA a měl by jim být oznámen termín pro podání vyjádření.

Požadavek č. 42
Žádáme vrácení dokumentace EIA zpět oznamovateli a doplnění výčtu dotčených územně samosprávných celků o obce Tečovice a Březnice.

V kapitole přepracované dokumentace EIA „Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat“ chybí řada navazujících rozhodnutí a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat:

  • Povolení k odstranění staveb vydává Stavební úřad Magistrátu města Zlína
  • Stavební povolení pro přeložky kanalizací povoluje odbor životního prostředí Magistrátu města Zlína
  • Zásah do krajinného rázu (zřízením deponie výkopové zeminy) povoluje odbor životního prostředí Magistrátu města Zlína
  • Čerpání spodních vod povoluje odbor životního prostředí Magistrátu města Zlína
  • Stavební povolení k úpravám a rozšiřování komunikace II/497 vydává Odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Zlínského kraje
  • Stavební povolení k úpravám a rozšiřování místních komunikací vydává Odbor dopravy a silničního hospodářství Magistrátu města Zlína
  • Povolení k nakládání s nebezpečnými odpady vydává...
  • Schválení havarijního plánu podléhá rozhodnutí...
  • Kolaudační rozhodnutí vydává...

Požadavek č. 43
Žádáme vrácení dokumentace EIA zpět oznamovateli a její doplnění o shora uvedený výčet navazujících rozhodnutí.

Vyhodnocení „variant“

Souhrnné vyhodnocení všech tří "variant" (dvou aktivních a jedné pasivní - nulové) je uvedeno na str. 84. Nejhůře dopadla "varianta" 2008 (-6 bodů) na druhém místě je nulová (-3 body) a nejlepší je "varianta" 2010 (-1 bod). Varianta 2010 nad nulovým řešení „zvítězila“ tím, že vytváří pracovní příležitosti a zlepšuje akustickou situaci.

Namítáme, že uvedené vyhodnocení je tendenční, vyběrové a je potřeba jej v tabulce přepracovat s ohledem na tyto skutečnosti:

  1. Obě aktivní varianty jsou prosazovány přes odpor místních obyvatel (-2).
  2. Obě aktivní varianty vedou k obecnému zhoršení hygienických podmínek (-2).
  3. U obou aktivních variant lze předpokládat nikoliv vznik, ale přesun pracovních míst a spíše jejich pozvolný úbytek, v důsledku provozu SOC (-1).
  4. Obě aktivní varianty vytvářejí riziko dopravních komplikací, zejména po dobu výstavby, kdy dojde ke zrušení parkoviště, zúžení a zjednosměrnění ulice U Zimního stadionu a doprava včetně MHD v okolí bude omezená staveništěm (-1).
  5. Obě aktivní varianty vytvářejí riziko ohrožení okolní zástavby vibracemi a sesuvy (-1).
  6. Obě aktivní varianty vyžadují zřízení rozsáhlých deponií, či mezideponií výkopových zemin, které představují zásah do krajinného rázu, zábor půdy a budou zdrojem šíření prachu a neofytů. Varianta 2008 se liší od varianty 2010 místem uložené zeminy. Lokality v k.ú. Tečovice a k.ú. Kudlov byly odsouhlaseny majitelem pozemku, proto je pokládáme za méně konfliktní (-1), problematičtější je varianta 2008, předpokládající uložení zeminy na neupřesněném místě v k.ú. Březnice s tím, že se zemina posléze bude vozit (dost nelogicky) opačným směrem, na stavbu obchvatu Otrokovic (-2).
  7. Ve variantě 2010 byla vypuštěna deklarace, že parkoviště: „bude sloužit nepřetržitě jak pro zaměstnance, tak pro širokou veřejnost“ (-2).
  8. Obě aktivní varianty vytvářejí riziko, že budova SOC zůstane rozestavěná, případně nenajde rozumné využití a začne chátrat, eventuálně v důsledku výstavby SOC takový osud potká jiné objekty (-1).
  9. Obě aktivní varianty propagují konzumerizmus, který má negativní ekologické a sociální důsledky (-2).
  10. Obě aktivní varianty počítají s instalací rozsáhlých skleněných ploch, na kterých se zraňují ptáci (-1).
  11. Obě aktivní varianty znehodnotí památkově chráněné území nesmyslně objemnou stavbou (-1).
  12. Nulová varianta zachová volné prostranství jako případnou rezervu pro budoucí výstavbu, která může naplnit veřejný zájmem, výstavba čistě komerční budovy SOC veřejným zájmem není (+1).
  13. Nulová varianta zachová veřejné parkoviště, sociální zařízení pro řidiče, točnu a rozlehlé odstavné plochy MHD, preferuje tím veřejnou dopravu před automobilismem (+1).

Požadavek č. 44
Žádáme doplnění souhrnného hodnocení všech variant o výše uvedené vlivy a hodnoty.

Požadavek č. 45
Jestliže dokumentace nebude vrácena, žádáme zpracovatele posudku o vypořádání všech vyjádření, která byla doručena k oběma verzím dokumentace EIA i k oznámení.

Požadavek č. 46
Jestliže dokumentace nebude vrácena, žádáme zpracovatele posudku, aby v kapitole č. VI. „Celkové posouzení akceptovatelnosti záměru z hlediska vlivu na životní prostředí“ uvedl, že záměr je v rozporu se závěrem zjišťovacího řízení, zejména proto, že nebyl zpracován variantně a neposkytuje dostatečné argumenty pro vypořádání připomínek. Dokumentace je neúplná a proto není možné ji objektivně odborně posoudit s kladným stanoviskem. Z hlediska procesu EIA, nelze akceptovat takto omezený rozsah posuzování.

Ing. Arch. František Dohnal a Miroslav Mach
za Občanské sdružení Klidná Březnická