Občanské sdružení Klidná Březnická
IČ:22669353, sídlo: U Zimního stadionu 4080, 760 01 Zlín
adresa pro doručování: Miroslav Mach, U Zimního stadionu 2086, 760 01 Zlín
http://klidna-breznicka.cz/ e-mail: mirek_mach@seznam.cz

Krajský úřad Zlínského kraje
Odbor životního prostředí a zemědělství
třída Tomáše Bati 21, PO box 220
761 90 Zlín

28. 7. 2008

Stanovisko k dokumentaci EIA záměru „Společenské a obchodní centrum Zlín-Březnická“

Žádáme vrácení dokumentace EIA postupem podle § 8 odst. 5 zák. č. 100/2001 Sb., oznamovateli zpět k přepracování a doplnění. Jsme toho názoru, že dokumentace EIA je nekompletní a vůbec neměla být propuštěna k vyjadřování. Neobsahuje totiž alternativní varianty, které žádalo 555 občanů a které požadoval v závěru zjišťovacího řízení také Krajský úřad.

Zveřejnění jednovariantní dokumentace za účelem chystaného posuzování v procesu EIA považujeme za nesprávný úřední postup, kterým úřad:

  • Popírá platnost závěrečného stanoviska a vytváří nebezpečný precedent. Dává se veřejně na vědomí, že ani písemný výrok správního orgánu příliš neznamená a kdo je dostatečně troufalý, má k dispozici návod, jak obejít posouzení nevhodného záměru. Takováto aplikační praxe neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy. Vytváří právně nejisté, nepředvídatelné, až korupční prostředí, v němž stát a jeho orgány ztrácí důvěru.
  • Nesprávně aplikuje § 8 zák. č. 100/2001 Sb. Z ustanovení § 8 odst. 1, 2 a 5 zák. č. 100/2001 Sb., lze dovodit, že povinností úřadu je kontrolovat, zda dokumentace EIA splňuje požadavky závěru zjišťovacího řízení. Pokud je nenaplní, měl by úřad využít své pravomoci a takovou dokumentaci postupem dle § 8 odst. 2 věty první, vrátit k doplnění, resp. přepracování.
  • Umožňuje účastníkovi řízení vyhýbat se procesní povinnosti. Úřad má dle § 7 odst. 1 správního řádu vyžadovat: „od všech dotčených osob plnění jejich procesních povinností rovnou měrou.“ pokud oznamovatel doručil pouze jednovariantní dokumentaci, pak nesplnil procesní povinnost předložit listinu nutnou k provedení důkazu, resp. potřebnou ke zjištění stavu věci.
  • Maří účel procesu. Podle § 1 odst. 3 zák. č. 100/2001 Sb., „Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů.“ Podle § 3 správního řádu: „Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti“. Je-li dle § 7 odst. 1 zák. č. 100/2001 Sb., cílem zjišťovacího řízení: „upřesnění informací, které je vhodné uvést do dokumentace“, pak neuvedením a následně neposouzením těchto informací o variantách záměru, což jsou údaje zcela zásadního charakteru, je znemožněno zjištění stavu věci a celý proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí ztrácí účel, jelikož jeho průběh a výsledek není objektivní, tedy vzešlý posouzením všech relevantních důkazů, ale daný především ekonomickými zájmy investora.
  • Porušuje Aarhuskou úmluvu. Postup úřadu, který nedbá požadavků veřejnosti a nezajistí posouzení účelných a možných variant záměru je v rozporu s ustanovením čl. 6 bodu 4 Aarhuské úmluvy: „Strany zajistí účast veřejnosti v počátečním stadiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná.“

Požadavek č. 1
Žádáme zpracovatele posudku, aby k této otázce sdělil stanovisko, případně požádal o vyjádření Ministerstvo životního prostředí, které nad Krajskými úřady vykonává metodický dozor. Domníváme se, že situace, kdy úřad nejprve požaduje zpracování variant a potom zveřejní k posouzení jednovariantní dokumentaci zasluhuje řádné objasnění.

Ke zveřejněné dokumentaci EIA máme dále tyto věcné připomínky:

Záměr nemá oznamovatele

Z dokumentace není zřejmé, kdo je oznamovatelem záměru. Dle § 6 odst. 1 zák. č. 100/2001 Sb., je oznamovatelem záměru ten, kdo hodlá záměr provést. V dokumentaci v části A na str. 5 je uveden „Název oznamovatele: AIP engineering Zlín, IČO 46902481“ a dále „Oprávněný oznamovatel: Ing. Petr Košacký“. Pojmy „název oznamovatele“ ani „oprávněný oznamovatel“ však zákon nezná. V obchodním rejstříku firma AIP engineering Zlín neexistuje. Pod IČO 46902481 je zapsána obchodní firma AIP, spol. s r.o. a pan Ing. Petr Košacký je uváděn jako jednatel i v několika dalších spol. s r.o. Pojem „oprávněný oznamovatel“ je zmatečný. Oznamovatel může být pouze jeden a zákon zná pouze oprávněného zástupce oznamovatele a to je podstatný rozdíl oproti pojmu „oprávněný oznamovatel“. Oprávněným zástupcem oznamovatele může být osoba, která je zaměstnancem a zákonným zástupcem obchodní firmy/oznamovatele a nebo i jiná osoba, která má k tomu od oznamovatele oprávnění, resp. pověření. Z toho plyne, že předkládaný záměr nemá oznamovatele. Nedostatkem je, že tento zmatečný stav uvádí i Krajský úřad v závěru zjišťovacího řízení.

Požadavek č. 2
Zpracovatel posudku by se měl vyjádřit, zda je možné posuzovat záměr neexistující společnosti.

Ke schválené územně plánovací dokumentaci

V příloze 1 B ve Vyjádření stavebního úřadu Magistrátu města Zlína ze dne 29.5.2007 jsou uvedeny podmínky, za kterých je možno realizovat stavbu v daném území. V materiálu z dokumentace platného ÚP města Zlína se uvádí:

„Rozsah omezení
Pro funkční typy jsou závazné regulativy:
...Pro území centrální zóny (Cc) musí být zpracován regulační plán. Do doby jeho schválení je povinnost veškeré děje, zařízení, stavební činnosti navrhovat na základě předchozího podrobnějšího prověření územního plánu (regulačním plánem, urbanistickou studií, nebo projektovou dokumentací).“

Tato povinnost, daná Územním plánem města Zlína, není splněna. Dosud není schválen regulační plán, ani zpracována žádná urbanistická studie, nebo podrobnější projektová dokumentace.

Požadavek č. 3
Požadujeme vydání stanoviska ÚHA a Stavebního úřadu k zamýšlené výstavbě SOC až po zpracování a schválení regulačního plánu centra města Zlína, nebo jiné územně plánovací dokumentace, splňující podmínky pro činnost výstavby v centru města, požadované příslušnými zákony a nařízeními. Rozhodnutí o výstavbě bez těchto schválených dokumentů považujeme za hazard, který může nevratně výrazně ovlivnit životaschopnost města.

Regulativy

Regulativy na dané území byly vypsány Útvarem hlavního architekta města Zlína, odborem strategického rozvoje dne 20.8.2001 (Ing. Arch. Pavel Novák) a byly transportovány do Soutěžních podmínek Statutárního města Zlína, které vyhlásilo investorskou soutěž na zástavbu v lokalitě pod Sportovní halou. Schvalujícím orgánem soutěžních podmínek byla Rada města Zlína (usnesení č. 515/21R/2001 ze dne 15.11.2001) a Zastupitelstvo města Zlína (usnesení č. XXIV/23Z/2001 ze dne 8.11.2001). Regulativy vycházely ze studie vypracované Centroprojektem pro firmu Plaza Praha v r. 2000, kdy objem stavby byl na cca 40% stavby nyní projektovaného SOC a mimo jiné byly v regulativech definovány urbanisticko-architektonické podmínky jako:

  • Koeficient zastavění do 0,45
  • Max. plocha zpevněných ploch 0,3
  • Minimální plocha zelených ploch 0,25, přičemž severní část pozemku je v rámci Územního plánu definována jako zeleň a tudíž je nezastavitelná
  • Max. výška 2 podlaží
  • Z hlediska statické dopravy pak nahrazení stávajícího rušeného parkoviště 200 míst a v nové funkci min 500 míst, případně dle funkce, tedy dohromady byl předpoklad 700 míst s tím že funkce-velikost SOC bude na 40% stávající projektované velikosti.

Požadavek č. 4
Požadujeme, aby byl průkazným způsobem ze strany zhotovitele dokumentace EIA doložen soulad se stávajícími regulačními podmínkami stávajícího Územního plánu včetně směrných částí.

Zdůvodnění potřeby supermarketu a multikin

Zpracovateli dokumentace bylo závěrem zjišťovacího řízení uloženo vypořádat se s připomínkami došlými ve vyjádřeních. Jedním z požadavků veřejnosti bylo: „Předložení analýzy maloobchodní sítě a analýzy služeb, jenž vyhodnotí potřebnost, či nepotřebnost výstavby dalšího supermarketu a dalších multikin ve Zlíně.“ Podobně Krajský úřad v závěru zjišťovacího řízení žádal: „zdůvodnění potřebnosti záměru včetně výstupu z analýzy maloobchodní sítě a analýzy služeb“.

Zpracovatel dokumentace na str. 2 v příloze č. 5 uvádí, že „Téma bylo doplněno do kapitoly B.I.5“. V této kapitole se ale otázkou multikin vůbec nezabývá a místo analýzy maloobchodní sítě a analýzy služeb, jenž by vyhodnotily potřebnost, či nepotřebnost výstavby dalšího supermarketu uvádí, že:

„Z marketingových průzkumů Incoma Research k 1.1. 2006 je zřetelné, že Zlínský kraj a okres je z pohledu obchodních ploch oproti dalším krajům (a zejména v porovnání s ostatními moravskými kraji) poddimenzován. Trendem posledních let je přesun multifunkčních obchodních center z okrajů měst blíže do center. Pro srovnání uvádíme některé údaje z průzkumů trhu.

Celkový přehled plochy hypermarketů v krajích: do 60 000 m² kraje Jihočeský, Královehradecký, Pardubický, Plzeňský, Zlínský; do 100 000 m² kraj Olomoucký; do 130 000 m² kraj Jihomoravský a do 160 000 m² celkové plochy hypermarketů zaujímají v kraji Moravskoslezském.

Prodejní plochy v kraji v přepočtu na 1000 obyvatel: Jihočeský, Pardubický, Plzeňský, Zlínský – do 90 m²; Jihomoravský, Karlovarský, Královehradecký, Olomoucký – do 110 m²; Moravskoslezský – do 130 m².

Celkové prodejní plochy shopping center vč. maloobchodu v krajích v přepočtu na 100 obyvatel:

Celková plocha plocha na 100 obyvatel kraj
96 700 16,4 Zlínský
109 200 19,9 Plzeňský
134 000 21,1 Olomoucký
170 800 20,8 Ústecký
262 200 23,3 Jihomoravský

Zpracovatel dokumentace argumentuje částí marketingového průzkumu, který v celku není součástí dokumentace EIA, ani žádné z jejích příloh a není ani veřejně přístupný. Domníváme se, že takový důkaz je obecně nepoužitelný, jelikož zpracovatel posudku, Krajský úřad, dotčené orgány, ani účastníci řízení nemohou za normálních okolností posoudit, zda byla pro účely řešené otázky použita vhodná metodika a zda citovaná část studie a její interpretace nebyly zkresleny. Ke studii totiž nemají přístup.

Našemu občanskému sdružení se však podařilo získat část neveřejné studie (viz. tabulka níže) „Hypermarket&Shopping Center 2006“ jejíž hodnoty zpracovatel evidentně použil. I z této malé části je zřejmé, že popis tabulky a kompletní hodnoty ze všech krajů vytvářejí naprosto jiný obraz než jaký zpracovatel dokumentace EIA účelově vytváří.

Prodejní plochy shopping center v krajích ČR na 100 obyvatel (vč. hypermarketů)

Region (kraj) Prodejní plochy shopping center Prodejní plochy shopping center na 100 obyvatel
Praha 497100 42,5
Jihomoravský 262200 23,3
Moravskoslezský 287000 22,8
Karlovarský 68600 22,5
Olomoucký 134000 21,1
Ústecký 170800 20,8
Plzeňský 109200 19,9
Zlínský 96700 16,4
Liberecký 65600 15,3
Jihočeský 93900 15,0
Královehradecký 81700 14,9
Pardubický 61900 12,3
Středočeský 130300 11,4
Vysočina 32100 6,2

Pramen: Incoma Research

Zpracovatel dokumentace především zaměnil pojmy „shoping centra včetně hypermarketů“ za „shoping centra včetně maloobchodu“. Mezi maloobchodem a hypermarkety je podstatný rozdíl, maloobchod je mnohem širší pojem, než hypermarket. Hodnoty „shoping centrer včetně hypermarketů“ nelze interpretovat jako hodnoty všech obchodních ploch. Uvedením správného popisu tabulky klesá vypovídací hodnota jejích čísel.

Z tabulky je však patrné, že Zlínský kraj k 1.1.2006 zaujímal v kategorii hypermarketů a shoping center celkem průměrné 8. místo v pořadí ze 14 krajů ČR. Dále je patrné, že zpracovatel dokumentace si pro vytvoření dojmu potřebnosti SOC zvolil hodnoty čtyř dalších krajů, které jsou vyšší, ale jiné kraje, zastoupené nižšími hodnotami už neuvedl.

Požadavek č. 5
Žádáme zpracovatele posudku, aby konstatoval, že nebyla prokázána potřeba nových prodejních ploch ani multikin.

Otázku potřeby prodejních ploch považujeme za zásadní. Obáváme se, že nadbytek prodejních ploch a nerentabilita jejich provozu, povede k jejich rušení, nevhodnému užívání, opuštění, chátrání. V budoucnu lze očekávat stupňující se zdražování všech energií, které nepříznivě ovlivní kupní sílu obyvatel a ochotu provozovat rozměrné obchodní plochy.

Požadavek č. 6
Žádáme zpracovatele posudku, aby konstatoval nesplnění požadavku ze závěru zjišťovacího řízení, nedoložením věrohodné analýzy maloobchodní sítě a analýzy služeb, vyhodnocující potřebnost, či nepotřebnost výstavby dalšího supermarketu a dalších multikin ve Zlíně a že nedošlo ani ke zdůvodnění potřebnosti záměru včetně výstupu z analýzy maloobchodní sítě a analýzy služeb.

Požadavek č. 7
Požadujeme zpracování seriózního rozboru potřeb obchodní sítě ve městě a jeho zájmové oblasti, včetně porovnání s obdobně velikými městy a regiony v západní Evropě. Poněvadž problematika má vliv na celou strukturu tvorby města.

Zpracovateli dokumentace bylo závěrem zjišťovacího řízení uloženo vypořádat se s připomínkami doručenými ve vyjádřeních. Dokumentace se ale vůbec nevypořádala s otázkou č. 6 uvedenou ve vyjádření M. Macha:
„Co tolik výjimečného, případně v lokalitě nedostupného, bude SOC nabízet. Které konkrétní druhy zboží a služeb v přiměřené vzdálenosti chybí. Kam a jak daleko za těmito chybějícími službami a zbožím musí občané cestovat.“

Domníváme se, že tato otázka měla být řešena v kapitole B.I.5.

Požadavek č. 8
Požadujeme, aby zpracovatel posudku konstatoval, že záměr obyvatelům Zlína nenabízí nic zásadně odlišného od jiných podobných zařízení a nic výjimečného, co by ve Zlíně nebylo dostupné.

Text oznámení záměru na stranách 5, 7 a 8 uvádí, že v objektu SOC mají být provozována multikina. Dokumentace EIA měla obsahovat vypořádání připomínek. Jednou z připomínek M. Macha k oznámení záměru bylo „Objasnění a zhodnocení vlivu multikin na ekonomiku provozu Velkého kina.“ Dokumentace EIA tuto otázku neřeší a multikina ani nikde neuvádí jako součást záměru, ovšem zároveň také nijak nevyjasňuje rozpor mezi obsahem dokumentace a oznámení.

Požadavek č. 9
Požadujeme vrácení dokumentace a objasnění otázky multikin, včetně jejich vlivu na ekonomiku provozu Velkého kina jako kulturní památky.

Varianty záměru

V závěru zjišťovacího řízení se uvádí: „Na základě obdržených vyjádření požaduje Krajský úřad Zlínského kraje také posouzení zmenšení rozsahu SOC v zájmové lokalitě a variant umístění záměru v areálu bývalého Svitu, při ulici Okružní na Jižních svazích v místě nedokončeného obchodního centra, nulové varianty a zdůvodnění výběru zvolené varianty k ostatním variantám.“

Dle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb. „Údaje podle částí B, C, D, F, G a H se uvádějí v přiměřeném rozsahu pro každou oznamovatelem předloženou variantu řešení záměru.“

Z předložené dokumentace je však patrné, že varianty v přiměřeném rozsahu zpracovány nebyly, i když autor textu se v kapitolách B.I.5. a E snaží vzbudit dojem jejich posuzování. Jsme toho názoru, že ekonomické zájmy by neměly zasahovat do posuzování variant.

Požadavek č. 10
Požadujeme, aby zpracovatel posudku konstatoval, že dokumentace nesplňuje požadavek závěru zjišťovacího řízení, jelikož postrádá řádné zpracování variant.

Podzemní vody

Výkopové práce budou zasahovat cca 12-14 m pod úroveň terénu, podzemní podlaží zasahují hluboko pod úroveň hladiny podzemní vody v dané lokalitě, ta se pohybuje okolo 3-8 metry pod stávajícím terénem. Samotný monoblok SOC o rozloze v podzemních podlažích cca 197 x 66 m má být tedy osazen svými základy cca 4 až 9 metrů pod stávající úroveň spodní vody. Stavba se nachází v bývalé údolní nivě.

Požadavek č. 11
Žádáme zpracovatele posudku, aby konstatoval, že odtokové poměry stávajících spodních vod a hladiny podzemních vod v okolí výstavby a nejen v bezprostřední blízkosti se výrazně změní a že není pravdivé konstatování, uvedené v dokumentaci na str. 79: „Záměr nebude mít vliv na odtokové poměry v území ani na podzemní vody.“

Výkopové práce a objem vytěžené zeminy

V jižní části pozemku se v nižších vrstvách dle dřívějších geologických údajů budou vyskytovat pískovcové horniny s totální soudržností cu = 100 kPa, které bude nutné těžit navrtáním s následným odstřelem trhavinou. Vrtání a odstřely budou z důvodů bezpečnostních a jiných (spodní voda) značně zpomalovat výkopové práce.

Výkopové práce a zakládání bude možno provádět pouze za použití speciálních beraněných pažících ocelových stěn, jejichž instalace-beranění značně hlukově zatíží stávající obytnou zónu. Beranící stroje pažících stěn jsou samy o sobě těžké výkonné stroje, které při pažení ocelových stěn vytváří beranidly velmi intenzivní emise hluku a vibrací. Nasazená speciální beranící technika pro instalaci pažících stěn značně zatíží v denních hodinách hlukově obytnou zónu.

Výkopy a zakládání bude možno provádět pouze pod neustálým odčerpáváním vzlínající podzemní vody, toto odčerpávání bude muset provádět z výkopové jámy systém několika desítek výkonných čerpadel, které nejsou nehlučná, v nočních hodinách se nebudou moci odstavit, neboť ráno by nebylo možno efektivně pracovat. Čerpadla samotná a v součinnosti v sériích zapojení vydávají nepříjemnou tónovou složku z hlediska hlukového zatížení. Domníváme se, že nutnost odčerpávání spodních vod vyvěrajících do výkopové jámy v nočních hodinách povede k výraznému překročení povolených hlukových limitů v nočních hodinách.

Objem vytěžené zeminy bude 2x větší než uvádí dokumentace EIA. Monoblok (v podzemních podlažích) 197 x 66 m s výškou odtěženého terénu dle dokumentace EIA v severní části cca 13 m a v jižní části cca 22 m představuje objem 197 x 66 x (22+13)/2 = 227 535 m³, při nakypření-koeficientu cca 1,75 to představuje objem transportované zeminy cca 389 186 m³, oproti hodnotě 195 000 m³, uvedené zpracovatelem dokumentace EIA.

Požadavek č. 12
Žádáme zpracovatele posudku, aby vrátil dokumentaci oznamovateli k dopracování za účelem stanovení přesného objemu vytěžené zeminy. Objem vytěžené zeminy se bude blížit k 400 000 m³, což je 2x více než je uváděno v dokumentaci EIA. Množství zeminy je tak velké, že její odvoz ze staveniště bude trvat cca 8 měsíců. Současně žádáme zpracovatele posudku aby konstatoval, že Tvrzení zhotovitele EIA (str.79) že záměrem bude vytěženo a přemístěno 195 000 m³ půdy, je nepravdivý.

Oproti zpracovateli dokumentace se domníváme, že návěsové soupravy pro odvoz zeminy nebude možno použít v obtížně přístupné výkopové jámě. Budou muset být použity nákladní automobily bez návěsu a tedy o cca poloviční než uvažované objemové kapacitě. V příloze č. 6 bod 5.1.1 hlukové studie je udáváno množství zeminy 195 000 m³, dva měsíce na výkopové práce a odvoz návěsovými soupravami jižním směrem po Březnické do obce Březnice, tedy ne přes centrum města. Dále příloha č. 6, bod 5.1.1. uvádí že doprava na ulici Březnická bude zatížena 244 x 2 = 488 jízdami návěsných souprav denně. Je tedy uvažováno 60 dní x 244 návěsových souprav na 195 000m³ zeminy. Denně je však k dispozici cca 720 minut času k odvozu zeminy. Křižovatka T. Bati-Březnická by při zatížení 488 jízd (za 720 minut času denně) ze staveniště směr Březnice zkolabovala. Naším odhadem se jeví přijatelný stav 1 auto za cca 3 minuty ven nebo dovnitř ze stavby, to znamená 244 automobilů celkem, respektive 122 aut denně. Při hrubých počtech to znamená 8 měsíců odvážení zeminy na Březnici. Množství zeminy je tak velké, že její odvoz ze staveniště bude trvat 8 měsíců. S obcí Březnice ani s jiným subjektem v katastru obce Březnice však neexistuje žádná smlouva ani smlouva o smlouvě budoucí o případném uložení 0,4 milionu m³ vytěžené zeminy. Skládka – úložiště v obci Březnice není schopna na svých pozemcích pojmout takové množství zeminy.

V dokumentaci není srozumitelně uvedeno, kde má být uložena vytěžená zemina. Na str. 15, 30, 39 a 65 se uvádí, že zemina má být použita k výstavbě jižního obchvatu města Zlína. Taková stavba se ale neplánuje. Na str. 15 je uveden název stavby „R55 Otrokovice, obchvat jihovýchod č. ISPROFIN 32711116022“. Zaměnil-li tedy zpracovatel dokumentace Zlín za Otrokovice, pak je otázkou, proč se chystá vozit nelogicky zeminu do Březnice, když Březnice je od plánovaného obchvatu Otrokovic ještě vzdálenější, než lokalita pod Sportovní halou. Má-li být skutečně v Březnici pouze mezideponie (viz. zmínka v dokumentaci na str. 30) pro konečné uložení v katastru Otrokovic, pak se domníváme, že vliv vyvolané stavební dopravy a jejího dopadu na životní prostředí nebyl dostatečně vyhodnocen. Má-li být realizace výkopových prací SOC spojena s realizací obchvatu Otrokovic, pak je otázkou, zda lze předvídat vydání všech správních povolení pro obě stavby a zda je spojování realizace těchto nesouvisejících záměrů vůbec vhodné. Domníváme se, že naznačený záměr převozu výkopové zeminy, tedy ze Zlína do Březnice, zde uložení v mezideponii, dále naložení a cesta přes Bohuslavice, Salaš, Oldřichovice a Pohořelice k Otrokovicím, je řešení nešetrné k životnímu prostředí.

Požadavek č. 13
Dokumentace by měla být vrácena k doplnění o přesné lokality všech deponií a mezideponií a dále je třeba dopracovat vyčíslení skutečného počtu jízd, vzdáleností a tras dopravy výkopové zeminy. Přílohou dokumentace by měla být také na str. 15 zmiňovaná dohoda s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR – Správa Zlín. Dokumentace by měla zpracovat variantu, která nespoléhá na možnost umístění výkopové zeminy u Otrokovic, jelikož např. záměr obchvatu Otrokovic může získat všechna potřebná správní povolení v dřívější době, než stavebník SOC.

Výstavba SOC, hluk, emise, ovlivnění dopravy, vliv na zdraví obyvatel

Domníváme se, že vliv stavebních činností a s nimi spojených jevů v dokumentaci není dostatečně zpracován, resp. je významně podhodnocen. Za reálný považujeme tento scénář výstavby:

Přípravná fáze - přeložky IS, přeložka Mostní ulice, přeložky trolejí, a další stavební objekty, popisované v příloze č. 15 (stavební objekty SO 01.1-SO 01.14). Doba trvání 7 měsíců.

Výkopové práce - představují obrovský objem stavebních prací (0,4 mil. m³ zeminy), které vyžadují nasazení těžké techniky, nadlimitní hluková a nadlimitní imisní a nadlimitní dopravní zátěž Březnické ulice těžkou technikou bude cca 8 měsíců zatěžovat okolí výstavby.

Základy a zakládání - představuje další objem stavebních prací, které vyžadují nasazení těžké techniky. Hluková zátěž těžkou technikou bude obdobná jako u výkopových prací. Cca 11.000 m² založení a následné 3-4 podlaží práce pod stávající úrovní terénu představuje dle našich odhadů min 6 měsíců pracovní činnosti. V součtu výkopové práce a zakládání včetně výstavby „po terén“ bude trvat 8+6 měsíců.

Stavba SOC - dle hrubých výpočtů se jedná o 70.000 m² ploch v sedmi podlažích a o 320.000 m³ obestavěného prostoru, takový objem stavebních prací představuje cca 13.500 m³ – 15.000 m³ stavebních konstrukcí, přičemž výstavba nad terénem bude trvat minimálně dalších 10 měsíců, dokončovací práce pak 3 měsíce. Celková stavba pak dle našich odhadů může trvat 7+8+6+10+3=34 měsíců. Okolní obytná zástavba bude téměř tři roky zatížena staveništní dopravou, fáze přípravná (přeložky IS, přeložení ul. Mostní) trvající 7 měsíců, dále výkopy a zakládání 14 měsíců těžká technika v masívním zápřahu (enormní překročení hlukových limitů + zatížení prachem), dalších 13 měsíců stavba nad terénem - lehčí technika (překročení přípustných limitů hlukových + enormní prachové zatížení). Se staveništním prachem ve fázi výstavby nad terénem, časově po výkopových pracích a po zakládání nepůjde dělat téměř nic.

Tříleté staveniště v centru města bezprostředně vedle obytné zóny a s tím spojené objektivní faktory jako problémy s dopravou (neřešená situace výjezdu obyvatel z Letné při přeložce ul. Mostní), hlukem, prachem, finančním znehodnocení stávajících objektů (z hlediska případného prodeje) a dalších mnoha faktorů ponesou s sebou averzi dotčených obyvatel a s tím související efekty, tzn. že Budou významným způsobem narušeny faktory pohody dotčených obyvatel a bude výrazným způsobem snížena jejich zdravotní odolnost.

Požadavek č. 14
Žádáme zpracovatele posudku, aby konstatoval, že z dokumentace EIA není patrná doba přípravné fáze stavby, doba výkopových prací, doba zakládání, a celkově doba realizace celé stavby.

Požadavek č. 15
Žádáme zpracovatele posudku aby dokumentaci vrátil oznamovateli k přepracování. Zhotovitel dokumentace EIA by měl doložit odborně zpracovaný harmonogram výkopových prací, odvozu zeminy a zakládání stavby, který by hodnověrně prokazoval časovou dobu trvání prací výkopových spojených s odvozem zeminy a následně prací zakládání stavby. Harmonogram je nutno doložit včetně počtu strojů, jejich typů, hlukového výkonu strojů, a z toho vyplývajících přírůstků imisní a hlukové zátěže v denních hodinách. Dále je nutno doložit hlukový výkon čerpadel v nočních hodinách. Z časového harmonogramu odvozu zeminy z lokality musí být patrna četnost vozidel, které budou dopravně zatěžovat ulici Březnickou. Výsledek časového harmonogramu (přírůstky imisí, hlukového a dopravního zatížení) musí být použitelný pro vyhodnocení vlivu přírůstků staveništní dopravy na hlukovou zátěž a na imisní situaci po dobu výstavby, výsledky tedy musí být promítnuty do Hlukové a do Rozptylové studie.

Požadavek č. 16
Žádáme zpracovatele posudku aby konstatoval, že prašnost v období výstavby bude mít významný vliv na faktory pohody dotčených obyvatel.

Hluková studie vychází z neúplných, nebo mylných údajů, zejména ve fázi výstavby (příloha č. 6, kapitoly 5.1.1 a 6.2.2.) zpracovatel hlukové studie neměl dostatečné podklady k přesnější modelaci hlukové zátěže. Okolní obytná zástavba bude přes dva roky zatížena staveništní dopravou, z toho 14 měsíců těžká technika v nepřetržitém zápřahu (dojde k výraznému překročení hlukových limitů + zatížení prachem), dalších 13 měsíců lehčí technika (překročení přípustných limitů hlukových + enormní prachové zatížení). Tvrzení EIA (str.79) že stavba SOC v oblasti zdraví nebude mít negativní dopad na zdraví většiny obyvatel dotčených obyvatel je nepravdivé, naopak většina dotčených obyvatel pokud zůstane bydlet v blízkosti lokality bude téměř tři roky vystavena nadlimitní hlukové a prachové zátěží a bude záměrem výstavby SOC dotčena ze zdravotního hlediska.

Je nutné aby byla vypracována nová hluková studie, která bude v modelových situacích (jednotlivých fázích výstavby SOC a při provozu SOC) akceptovat stávají hlukové zatížení v lokalitě, měření musí být provedeno nezávislým arbitrem, např. KHS Zlín, ke kterému bude přidáno hlukové zatížení vyplývající ze záměru SOC a to jednak při výstavbě a jednak při provozu SOC. Stávající doložená hluková studie neumožňuje objektivní posouzení případných negativních dopadů na zdraví dotčených obyvatel, vlivy na faktory pohody apod. Hluková studie (příloha č. 6) se neopírá o aktuální data a měření, (viz např. výčet zdrojů v kapitole 3. Základní informace a jejich zdroje), v základních podkladech a zdrojích kapitoly 3. není jediný informační zdroj, který by akceptoval současnou úroveň hraniční limitní hlukové hladiny v lokalitě. Jmenovaný informační zdroj příloha č. 17, vypracovaná DHV 05/08 rovněž není komplexní hlukovou studií, jedná se o posouzení intenzit dopravy způsobených až provozem SOC a to v modelových situacích, které neakceptují stávající poslední měření KHS Zlín, v příloze 17 v kapitole 5.1. se přímo cituje jako zdroj celorepublikové sčítání dopravy na silnicích a dálnicích v ČR provedený Ředitelstvím silnic a dálnic z roku 2005 ! a doplněný průzkumem DHV, který však není doložen. Přílohu č. 17, je tedy nutno považovat rovněž za bezcennou, neboť pracuje se zastaralými údaji, které neakceptují stávající stav intenzit dopravy a hlukového zatížení v dané lokalitě. Aktualizovat údaje intenzit dopravy z roku 2005 by měl nezávislý arbitr, např. ŘSD, nikoli firma najatá přes projektanta investorem). Zpracovatel př. č. 6 stávající stav zcela opomíjí, ve výsledku je hluková studie zcela bezcenná. Dále se předložená hluková studie dokládaná přílohou č. 6 neopírá o počty a typy nasazené techniky (příloha č. 6, bod 5.1.1), zpracovatel studie nemá nebo pomíjí odborně zpracovaný časový harmonogram výkopových prací, zakládání a další fáze stavby včetně popisu nasazené těžké techniky a časového harmonogramu nakládání a odvozu vytěžené zeminy, harmonogramu betonáže. Bez těchto údajů nelze posoudit odpovědně dopravní zátěž a případný kolaps křižovatek T. Bati – Březnická, Březnická-Mostní atd.

Dalším významným zdrojem hluku budou vzduchotechnická zařízení. Jejich hlučnost přesahuje normovou hodnotu. Navržené stavební úpravy jsou ze zkušeností z jiných staveb sporné. Tento zdroj hluku je pro dané území zcela zásadní a není v dokumentaci dostatečně řešen. Dokumentace obsahuje rozpory v počtu a lokalizaci výduchů, na str. 36 je uvedeno, že: „Větrání garáží bude podtlakové odsávacími ventilátory (8x LWA = 79 dB) s výfukem do osmi míst v okolí objektu 3 m nad terénem.“ v rozporu s tím pak na str. 25, že: „Na střeše SOC bude umístěno celkem 12 výduchů ze vzduchotechnických jednotek sloužících k odsávání zplodin výfukových plynů a znečištěného vzduchu z podzemního parkoviště.“

Zpracovateli dokumentace bylo závěrem zjišťovacího řízení uloženo vypořádat se s připomínkami došlými ve vyjádřeních. Jedním z požadavků M. Macha bylo: „Vyčíslení hlukové zátěže v případě provozu diskotéky.“ Téma by mělo být řešeno v kapitole D.I.3, ale není tam k tomu uvedeno nic. Na str. 36 se v dokumentaci uvádí, že „Ve vnitřním prostoru místností (zábavné kluby, fitcentra, kavárny) se předpokládá hladina akustického tlaku na úrovni 85 dB.“ Domníváme se, že tato hodnota neodpovídá akustickému tlaku hudebních produkcí (např. koncertů, diskoték i bezděčného hlukového pozadí mnohých kaváren) a že požadavek nebyl vypořádán, jelikož hudební produkce nelze vyloučit.

Požadavek č. 17
Žádáme zpracovatele posudku, aby konstatoval, že Hluková studie vychází z neúplných, nereálných, mylných a rozporných údajů a je nutné ji přepracovat.

Požadavek č. 18
Požadujeme vrácení dokumentace EIA za účelem odstranění rozporů v počtu a lokalizaci výduchů vzduchotechniky a dále dopracování o problematiku hudebních produkcí.

Požadavek č. 19
Požadujeme zpracování hlukové studie u domu 4080 v ul. U Zimního stadionu, a to u severní, východní a západní fasády ve výšce 15,00 od úrovně terénu. Navržené řešení umístění vzduchotechnických zařízení považujeme za nevhodné, dokumentace EIA neprokazuje splnění normových hodnot hladin hluku za provozu SOC. Požadujeme přesnou specifikaci vzduchotechnických jednotek včetně typů, výkonů, počtu, lokalizace, doby provozu tak, aby bylo možno jednoznačně stanovit denní a zejména noční hlukovou zátěž od vzduchotechnických zařízení.

Rozptylová studie vychází z neúplných údajů. Zcela mylně nebo spíše vůbec je popisována imisní situace v závislosti na dopravním zatížení při výstavbě. Dopravní zatížení během stavby není nikde v dokumentaci EIA uvažováno, spočítáno, namodelováno, není tedy možné ani stanovit imisní, ani hlukovou zátěž během stavby v lokalitě a v okolí, z tohoto hlediska je Rozptylová studie (příloha č.7) pouze hrou s nepřesnými daty. Autor přílohy č. 7 na str. 11 uvádí že: jsou již v současnosti v okolí výrazně překračovány imisní limity, dále je uvedeno že podél trasy Březnická ani nikde jinde v okolí nejsou žádné monitorovací stanice, které by mohly být výchozím bodem rozptylové studie, dále je uvedeno že není možné vycházet z údajů stanic umístěných ve Zlíně, dále jsou v kapitole 2.2. popisovány referenční sledovací body imisního zatížení na trase do Březnice, ale nejhorší imisní zatížení bude způsobeno zpomalením dopravy na výjezdu do Březnice na křižovatce T. Bati-Březnická a na křižovatkách předchozích, což modelováno není, ani nemůže být neboť data dopravní intenzity jsou rovněž neúplná a zkreslená, dále je na str. 19 uvedeno, že provoz SOC nemůže způsobit překračování imisních limitů a že imisní limity jsou překračovány již nyní. Takovou argumentaci považujeme za nesprávnou, neboť každý záměr, navyšující znečištění nad povolené limity se dostává do rozporu se zákonem. V rozptylové studii není uveden stávající stav neplněných imisních limitů v lokalitě a ani přidané imisní příspěvky vlivem provozu a vlivem výstavby SOC. Obvykle používaný způsob predikce budoucích imisních koncentrací, tj. součet stávajících imisních koncentrací a vypočtených imisních příspěvků není použit. Rozptylová studie se nezabývá predikcí imisních příspěvků na T. Bati v souvislosti s výstavbou SOC a při provozu SOC, nezabývá se ani sekundární prašností po dobu výstavby (dle našeho odhadu 34 měsíců).

Požadavek č. 20
Žádáme zpracovatele posudku, aby konstatoval, že Rozptylová studie vychází z neúplných údajů a že neuvádí stávající stav neplněných imisních limitů v lokalitě a ani přidané imisní příspěvky vlivem provozu a vlivem výstavby SOC.

Požadavek č. 21
Požadujeme vrácení dokumentace EIA oznamovateli za účelem vypracování nové Rozptylové studie. Stávající dokládaná Rozptylová studie doložená přílohou č.7 je naprosto bezcenná, neboť zpracovatel nemá k dispozici základní vstupní data (stávající měření), dále nemá modelová data intenzit dopravy při průběhu výstavby a jediné co má, jsou nepřesná modelová data intenzit dopravy po realizaci záměru, který je mylně umísťován do roku 2010, takže ani tato data nejsou platná. Je nutné aby byla vypracována Rozptylová studie, která bude v modelových situacích (jednotlivých fázích výstavby SOC a při provozu SOC) akceptovat stávají imisní zatížení v lokalitě, měření musí být provedeno nezávislým arbitrem, např. KHS Zlín, ke kterému budou přidány modelové imisní příspěvky vyplývající ze záměru SOC. Rozptylová studie musí zohlednit a dokladovat imisní příspěvky na T. Bati způsobené vlivem navýšení dopravní zátěže v průběhu výstavby a po ní.

Požadavek č. 22
Žádáme zpracovatele posudku, aby konstatoval, že v denních i nočních hodinách po dobu výstavby budou překračovány povolené imisní a hlukové limity, popřípadě aby konstatoval že v předložené dokumentaci EIA není hluková, imisní a dopravní situace dostatečně zpracována a její významný vliv je opominut.

Požadavek č. 23
Žádáme zpracovatele posudku, aby konstatoval, že tvrzení dokumentace EIA (str.79) že stavba SOC v oblasti zdraví „by neměla mít negativní dopad na zdraví většiny obyvatel“ dotčených obyvatel je nepravdivé, naopak většina dotčených obyvatel pokud zůstane bydlet v blízkosti lokality, bude téměř tři roky vystavena nadlimitní hlukové, imisní a prachové zátěží a bude záměrem výstavby SOC nepřijatelně dotčena ze zdravotního hlediska.

Požadavek č. 24
Žádáme zpracovatele posudku aby vrátil dokumentaci k dopracování s požadavkem na dopravní zhodnocení křižovatky T. Bati-Březnická v závislosti na údaj dokumentace EIA v př. č. 6 na str. 4 (488 vjezdů-výjezdů ze staveniště směr Březnice). Domníváme se, že uvažovaná četnost výjezdů a vjezdů by znamenala nejenom dopravní kolaps křižovatky T. Bati-Březnická, ale i ucpání směru centrum Zlína - Otrokovice, i směru Otrokovice - centrum Zlína. Z dokumentace EIA není také zřejmé, zda je uvažováno 488 vjezdů-výjezdů těžké techniky za 4 hodiny-240 minut denně (což je časové omezení pro těžkou techniku denně) nebo od 7-21 hod-720 minut denně.

Požadavek č. 25
Žádáme zpracovatele posudku, aby konstatoval, že tvrzení EIA (str.79), že „stavba SOC v oblasti faktorů pohody nebude mít podstatný vliv na zvýšení stávajícího počtu 10% lidí s pocity rozmrzelosti způsobené nuceným snášením hluku“ je nepravdivé.

Požadavek č. 26
Zpracovatel posudku nechť sezná, že bude významně narušena pohoda obyvatel v souvislosti s výstavbou SOC, na většinu dotčených obyvatel to bude mít nezanedbatelný negativní zdravotní vliv. Budou významným způsobem narušeny faktory pohody také snížena zdravotní odolnost většiny dotčených obyvatel.

Dopravní situace

Dokumentace EIA nepřiznává, že ve fázi výstavby nebude možné v obtížně přístupné výkopové jámě používat návěsové soupravy pro odvoz zeminy. Budou proto muset být použity nákladní automobily bez návěsu a tedy o cca poloviční kapacitě, než jaká je uvažována v dokumentaci EIA. Tato okolnost spolu s 2x podhodnoceným objemem vytěžené zeminy způsobuje cca čtyřnásobné zkreslení odhadu počtu jízd a doby trvání výkopových prací. Dokumentace EIA neřeší staveništní dopravu zejména odvoz zeminy žádným harmonogramem, dopravní (přidanou) zátěž v průběhu výstavby není možno započíst do stávajících čísel.

Vyvolaná doprava v trase ze Zlína do Březnice, zde uložení výkopové zeminy v mezideponii, dále naložení a cesta přes Bohuslavice, Salaš, Oldřichovice a Pohořelice k Otrokovicím, je řešení značně nešetrné k životnímu prostředí. Dokumentace EIA to nepřiznává.

Dokumentace EIA neřeší dopravu na křižovatce Mostní-Březnická po dobu výstavby, domníváme se, že tato křižovatka bude v kolapsu. Není objasněno kudy bude automobilový provoz směrem od Letné jezdit na Třídu Bati a směrem na Březnici.

Pro období provozu SOC měly být ve výpočtech intenzit dopravy použity aktualizované hodnoty předpokládané dopravní zátěže. Místo toho zpracovatel dokumentace použil hodnoty z roku 2005, upravené průzkumem DHV, který však ani není doložen. Domníváme se, že aktualizaci údajů o intenzitách dopravy z roku 2005 by měl provádět nezávislý arbitr, např. ŘSD a nikoli firma najatá přes projektanta investorem.

Příloha č. 10 hodnotí hypotetický stav období roku 2007 a horizont roku 2027. Domníváme se, že data pro rok 2007 jsou nevyhovující, jelikož k započetí realizace záměru nedojde ještě ani v roce 2008.

Požadavek č. 27
Žádáme aktualizaci hodnot pro období provozu SOC, případně jejich korekce provedené ŘSD, za hypotetický začátek realizace doporučujeme považovat rok 2010.

Zpracovateli dokumentace bylo závěrem zjišťovacího řízení uloženo vypořádat se s připomínkami doručenými ve vyjádřeních. Dokumentace EIA se ale dostatečně nevypořádala s požadavkem veřejnosti: „Posouzení vlivu navrhované stavby na dopravní zátěž okolních komunikací a křižovatek, vyčíslení vyvolaného nárůstu automobilové dopravy, s návrhem kompenzačních opatření. Včetně ulic Březnická, U Zimního stadionu, Mostní, Bratří Sousedíků, Vysoká, Na Vyhlídce, Kotěrova.“ Příloha č. 5 (Vypořádání připomínek) odkazuje na přílohu č. 10 (Dopravně inženýrské posouzení) ta však vůbec nebere v potaz situaci, že by dopravní provoz jakkoliv zasáhl obytné ulice Mostní, Bratří Sousedíků, Vysoká, Na Vyhlídce, Kotěrova. Přitom např. Ulice Mostní a Kotěrova mohou fungovat jako zkratka v úseku SOC – Prštné, Louky, Malenovice, Otrokovice. Lze očekávat, že atraktivita této zkratky se ještě zvýší vybudováním plánované světelné křižovatky Mostní – Březnická.

Již v současnosti používají řidiči jedoucí od Březnice (směrem k divadlu, anebo na ulici Štefánikovu) ulice Nad Ovčírnou V, Růmy, Hradská a Osvoboditelů jako úhybnou zkratku před křižovatkou Březnická - T. Bati. Přitom celá tato trasa je vedena převážně obydlenou částí, kde v některých úsecích nejsou chodníky a kde šíře vozovky není absolutně připravena na takovýto provoz. Pro obyvatele ulic Nad Ovčírnou V, Nad Ovčírnou VI a U Lomu je přímo nebezpečné jít pěšky či na kole směrem k ulici Březnická již nyní a o vyjíždění aut z pozemků ani nemluvě.

Dokumentace EIA vůbec neuvažuje se zvýšenou dopravní zátěží ulic Mostní, Čiperova, Kotěrova, Topolová, Na Vyhlídce, Bratří Soudsedíků, Pod Rozhlednou, A. Randýskové, Nad Ovčírnou V, Nad Ovčírnou VI a U Lomu, která nastane výstavbou a provozem SOC a zvýšenou zátěží ulice Březnická.

Předpokládané zahlcení provozem ulic Nad Ovčírnou, U Lomu a Březnická je třeba hodnotit i s ohledem na potřebu rychlého výjezdu Policie ČR, která nedaleko sídlí a sanitek z Nemocnice Tomášov. Dokumentace EIA to neřeší.

Požadavek č. 28
Žádáme zpracovatele posudku, aby konstatoval nesplnění závěru zjišťovacího řízení a aby vrátil dokumentaci k dopracování posouzení vlivu navrhované stavby na dopravní zátěž okolních komunikací a křižovatek, vyčíslení vyvolaného nárůstu automobilové dopravy, s návrhem kompenzačních opatření. Včetně ulic Březnická, U Zimního stadionu, Mostní, Bratří Sousedíků, Vysoká, Na Vyhlídce, Čiperova, Kotěrova, Topolová, Pod Rozhlednou, A. Randýskové, Nad Ovčírnou V, Nad Ovčírnou VI a U Lomu.

V příloze č. 10 se přiznává, že křižovatka T. Bati-Březnická podle kapacitních výpočtů pro hypotetický rok 2007 v odpolední špičkové hodině běžného pracovního dne nevyhoví na levém odbočení z ulice Tomáše Bati od východu. Dokumentace ale tento problém neřeší. Nástin řešení je pouze v závěrech Bezpečnostního auditu (není kapacitně prokázáno) s doporučením úpravy v signální fázi světelné křižovatky, úprava však nebude stačit dle našeho názoru pro období výstavby, kdy bude značně zpomalen tok výjezdu automobilů směr Březnice vlivem výjezdu pomalé (plně naložené těžké techniky odvážející výkopovou zeminu), řešením je, dle našeho názoru, prodloužení délky odbočovacího pruhu na třídě T. Bati.

Požadavek č. 29
Žádáme zpracovatele posudku, aby konstatoval potřebu dopracování dokumentace EIA o řešení chybějící kapacity odbočovacího pruhu na třídě T. Bati.

V příloze č. 5 (souhrnné vypořádání připomínek) jsou připomínky ŘSD, jednou z nich je zpracování bezpečnostního auditu, který je doložen přílohou č. 9, bezpečnostní audit je sice vypracován a doložen, ale jeho výsledky nejsou zapracovány do dokumentace EIA. Viz např. Příloha č. 9, bod 7 (neřešené vstupy a vjezdy na pozemky stávajících RD), případně bod 18 (neřešený výjezd vozidel stavby do ulice Březnická) a pod. Zcela zásadním nedostatkem dokumentace EIA je nejenom absence zapracování Bezpečnostního auditu do předložené dokumentace, ale především absence obrazové přílohy-dopravní situace stavby po dobu výstavby, dtto absence obrazové přílohy-dopravní situace po uvedení do SOC provozu. Není tak možné posoudit vliv nadrozměrné stavby na bezprostředně navazující obytnou zónu.

Požadavek č. 30
Požadujeme doplnění grafické části dokumentace EIA o:

  • komplexní dopravní situaci po dobu výstavby
  • komplexní dopravní situaci po uvedení SOC do provozu

V těchto situacích by měl být už zapracován výsledek bezpečnostního auditu, zejména body 7, 18 a další tak, aby bylo možné posoudit (ale hlavně si vůbec představit) případný negativní dopad na obytnou zónu, dopravní situaci po dobu výstavby, dopravní situaci po uvedení SOC do provozu.

SOC řeší 600 parkovacích míst pro návštěvníky i zaměstnance. Podle výpočtů ze studie potřeby parkovacích míst SOC je 459. (Tak nízká potřeba parkovacích míst pro potřeby SOC je silně podhodnocena, neodpovídá platné ČSN pro výpočet parkovacích stání). Výstavbou SOC dochází ke zrušení parkoviště pod obratištěm trolejbusů a stání vozidel na ulici U Zimního stadionu a pod halou na házenou. Dle rozboru je rušeno 255 ploch využívaných pro parkování. V dané oblasti byla prováděna výstavba objektů, např. hala na házenou, Aréna PSG, poliklinika, budova univerzity a další, bez potřebných parkovacích ploch. Stávající stav je pro obyvatele části Letná neúnosný z hlediska dopravní zátěže, zvláště při pořádání častých sportovních, a kulturních akcí, jako hokejové zápasy, bruslení, koncerty.

Vůbec není řešen stávající deficit parkovacích míst, což bylo předepsáno k dopracování již v závěrech zjišťovacího řízení, v příloze č. 5 (vypořádání se s připomínkami) je uvedeno že téma je řešeno přílohou č. 10, ta ale toto téma neřeší, výstavba SOC tak jen prohlubuje stávající deficit parkovacích stání v lokalitě.

Není doložen výpočet parkovacích stání dle ČSN pro dané funkce SOC se současným započítáním odebraných míst ze stávajícího parkoviště (je to cca 180 OA+5 autobusových stání, které je nutno nahradit), dle dostupné dokumentace nahrazeny nejsou autobusové stání, kde tedy budou parkovat zájezdy apod.?

V závěrech EIA není doprava jako problémová vůbec zmiňována.

Modelové situace v př. č. 17 vycházejí z neaktualizované programové verze intenzit dopravy, příloha č. 17 je tedy nepoužitelná pro potřebu EIA. Příloha č. 17, vypracovaná DHV 05/08, jedná se o posouzení intenzit dopravy způsobených až provozem SOC a to v modelových situacích které neakceptují poslední měření KHS Zlín, v příloze 17 v kapitole 5.1. se přímo cituje jako zdroj celorepublikové sčítání dopravy na silnicích a dálnicích v ČR provedený Ředitelstvím silnic a dálnic z roku 2005 a doplněný průzkumem DHV, který však není doložen, přílohu č. 17 je tedy nutno považovat za obsolentní, neboť pracuje se zastaralými údaji, které neakceptují současný stav intenzit dopravy a hlukového zatížení v dané lokalitě, aktualizovat údaje intenzit dopravy z roku 2005 by měl nezávislý arbitr, např. ŘSD, nikoli firma najatá přes projektanta investorem.

Požadavek č. 31
Studie dopravy musí pracovat:

  • S aktualizovanými údaji stávajících intenzit dopravy v předmětné lokalitě, ne s údaji roku 2005.
  • Při posuzování křižovatek s reálným časovým údajem uvedením SOC do provozu a s výhledem na 20 let.
  • Studie dopravy musí být provázána s hlukovou studií, imisní situací a rovněž s projektovými podklady.
  • Podkladem pro posouzení přírůstků intenzit dopravy musí být časový harmonogram nasazení těžké techniky v průběhu výstavby.
  • Požadujeme zpracování rozboru potřeby parkovacích ploch v části Letná v rozsahu od průmyslové školy po obchodní dům, tř. T. Bati a areál arény PSG s návrhem na řešení.
  • Doložení výpočtu parkovacích stání dle ČSN pro přidanou funkci se současným započtením ubíraných míst (včetně autobusových stání) v lokalitě a včetně započtení stávajícího deficitu parkovacích míst v lokalitě.

Domníváme se, že záměr SOC znemožňuje v budoucnu rozšíření ulice Březnické na 4 pruhy (viz také soutěžní podmínky), neboť území je bezprostředně v podzemní části natlačeno ke stávající komunikaci Březnické ulice.

Záměr SOC nenahrazuje trolejbusovou točnu novým terminálem (viz původní Soutěžní podmínky).

Městská zeleň a vizualizace stavby

Je téměř kompletně rušena zeleň předmětného území, náhrady budou možná předepsány, ale je třeba tak učinit ve stávající lokalitě, dtto soutěžní podmínky - městotvorná alej stromů v požadavcích.... Stromy kreslené v situaci parteru (výkres 1.np) jsou nereálné, jelikož stojí nad vjezdy do podzemí, případně nad 1.PP. Stávající lípy č. 111-121 a jilm č. 49 jsou ve vizualizacích SOC nereálně zobrazovány, přestože dle dendrologické inventarizace a výkresu (příloha č. 14) musí padnout kvůli rozšiřování silnic. Zeleň obecně je v závěrech rozptylové studie považována za nutnou z hlediska absorbce prašnosti, ale ve skutečnosti ji není kam umístit, protože budova vyplňuje téměř celý prostor. Vizualizace naopak postrádá zobrazení 15 metrů vysokého reklamního stožáru, uvedeného v popisu stavebních objektů (příloha č. 15) jako SO 15.

Vliv na urbanismus města, urbanita záměru

Vliv na okolní zástavbu je třeba posuzovat z hlediska urbanismu, architektury objektu, z hlediska komplexního prostředí kam je stavba umísťována, z hlediska toho zda do stávající urbanity města zapadá či nikoli a také nakolik přidaná funkce území vyčerpá.

Stavba svým objemem převyšuje všechny stavby v okolí, jak svým objemem, tak zastavěnou plochou. Stavba SOC představuje 70.000 m² ploch v sedmi podlažích a o 320.000m³ obestavěného prostoru. Zastavění pozemku dle územního plánu určeného k výstavbě se blíží koeficientu zastavění 0,9 ! Koeficient ploch zeleně je 0,0 ! Území je tím vyčerpané do maxima, plochy zeleně jsou likvidovány a ve stávajícím prostoru nenahrazeny, není přitom možné a reálné umísťovat stromy nad podzemní parkoviště nad střešní roviny bez dostatečné mocnosti zeminy (cca 1,5m) pro kořenové systémy.

Zastavěná plocha nadzemních podlaží SOC: 11.500 m²

Zastavěné plochy staveb v okolí:

  • Novostavby BD Březnická: 700 m²
  • IH Moskva: 2.300 m²
  • 21. budova: 2.100 m²
  • Universita T. Bati: 2.700 m²
  • Velké kino: 2.050 m²
  • Sportovní hala Novesta: 3.200 m²
  • Stadion Luďka Čajky: 6.100 m²
  • Kobercová zástavba RD Letná: 65 m²

Z hlediska urbanismu je stavba extrémně nadrozměrná, v daném prostoru funkcí i velikostí urbanisticky nepotřebná, neodpovídající svou potřebou ani poptávce obyvatel, ani poptávce tržního prostředí, stavba nezapadá do svého okolí ani půdorysně, ani hmotově, ani svým architektonicko-urbanistickým měřítkem, urbánní prostředí je stavbou narušeno, stavba není „městotvorná“. Z nadrozměrné stavby vyplývají pak problémy s dopravním napojením, zejména v dopravní špičce, nejsou dostatečně kapacitně řešeny plochy pro statickou dopravu, stavba dramaticky ubírá ve výsledku parkovacích míst, prohlubuje stávající deficit statické dopravy, navyšuje kumulativní aspekty statické dopravy stávající, ve výsledku prohlubuje svým přerostlým měřítkem už tak špatný stav stávající lokality. Na vině je investor, který si ekonomickým tlakem svévolně zvětšil původní zadání právně platných Soutěžních podmínek pro výstavbu. Plánovaný záměr SOC tak přehlíží platné regulativy vyplývající z Územního plánu, současně přehlíží doplňující regulativy vypsané při původním zadání na výstavbu centra pod Sportovní halou. Regulativy není možno účelově upravovat v průběhu projektování. Původní a právně platné Regulativy pro dané území jsou popsány výše.

Požadavek č. 32
Požadujeme, aby zpracovatel posudku konstatoval, že zpracovatel dokumentace EIA nezapracoval do dokumentace odpovídajícím způsobem posouzení zmenšení záměru SOC plynoucí ze Závěru zjišťovacího řízení.

Požadavek č. 33
Požadujeme, aby zpracovatel posudku vyslovil nesouhlas se závěrem dokumentace EIA, uvedeným na str. 66, že: „Plánovaný záměr respektuje ... architekturu Baťovské éry... a svým architektonickým řešením nijak nenaruší ráz blízkého okolí.“
Zpracovatel posudku nechť sezná, že projektovaná stavba SOC ve stávající podobě má na urbanismus města a ráz přilehlého území významný negativní a rušivý dopad. Vliv na urbanitu města je natolik nepřijatelný, že z hlediska EIA je to vliv zabraňující záměru. Investor a zhotovitel dokumentace EIA by měl prokázat soulad záměru s Územním plánem ve všech jeho částech. Je nutno požadovat zmenšení objemu SOC na objem původních soutěžních podmínek vypsaných v r. 2001 a schválených RMZ (usnesení č. 515/21R/2001 ze dne 15.11.2001) a ZMZ (usnesení č. XXIV/23Z/2001 ze dne 8.11.2001), tedy zmenšení záměru SOC na 40% navrhovaného stavu při dodržení koeficientů zastavěnosti území 0,45 a koeficientu zeleně 0,25. Při návratu k výchozím podmínkám soutěže bude možno bez větších problémů řešit všechny kolize, plynoucí převážně z nadrozměrnosti objektu.

Požadavek č. 34
Požadujeme, aby bylo zpracovatelem posudku konstatováno, že oznamovatel nedoložil hodnověrnou Hlukovou a hodnověrnou Rozptylovou studii, které byly součástí soutěžních požadavků schválených nejvyššími orgány města v r. 2001 (RMZ a ZMZ), rovněž není ve výkresovém ani textovém řešení zpracováno dopravní řešení statické a mobilní dopravy způsobem přesvědčivým natolik, že by bylo možno jej považovat za funkční dopravní model při stavbě SOC, při spuštění do provozu ani ve výhledové dopravní situaci. Dopravní, Hlukovou a Rozptylovou studii doloženou investorem není možno objektivně posoudit.

Požadavek č. 35
Požadujeme, aby byly oznamovatelem doloženy všechny vlivy po dobu výstavby SOC. Téměř všechny závěry EIA na straně 78, 79, 80 jsou nepravdivé a nebo postaveny na mylných, zavádějících, neúplných, nevyřčených nebo nepravdivých informacích, jelikož v dokumentaci nejsou zapracovány dostatečným způsobem imisní, hlukové a dopravní vlivy po dobu výstavby, (přičemž není ani uváděna délka výstavby, tedy doba kdy bude záměr SOC nejvíce pro okolí nepříjemný). SOC je pro dané území neúnosně nadrozměrnou stavbou, kterou nelze postavit bez významných vlivů na okolí. Dokumentace EIA je tak ve stávající podobě bezcenná a bude nutné ji vrátit k přepracování.

Vliv na hmotný majetek

Dokumentace EIA zcela pomíjí vliv stavby na hmotný majetek vlastníků domů. Zhoršením životního prostředí a zvýšenou dopravní zátěži dojde ke snížení prodejní ceny nemovitostí. Vlastní výstavba SOC může provozem stavební dopravy, beraněním, odstřely, čerpáním spodní vody a další stavební činností rovněž znehodnotit okolní pozemky a domy.

Zvláštní pozornost by měla být věnována vlivu stavebních a dopravních vibrací na statiku obytných domů. Před každou stavbou takovéhoto charakteru by měl být proveden stavebně-technický průzkum objektů, nacházejících se v blízkosti stavby, a to i z důvodu ochrany investora před možným obviněním z poškození objektů v důsledku realizace stavby. Jedná se o standardní postup.

Požadavek č. 36
Požadujeme, aby bylo zpracovatelem posudku v návrhu stanoviska uvedeny podmínky týkající se stavebně-technického průzkumu a dozoru. Dále pak zpracování posudku, jenž propočítá dopad snížení ceny nemovitostí a navrhne jejich úhradu před zahájením stavby investorem. Dále požadujeme zpracovat seznam opatření a zásad, které postihnou případné stavební znehodnocení objektů, případně stavební úpravy na objektech, které budou hrazeny investorem.

Neplnění závěrů zjišťovacího řízení zhotovitelem dokumentace EIA

Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního a zemědělství, oddělení ekologických rizik vydal dne 8. srpna 2007 pod číslem jednacím KUZL 55843/2007 dokument s názvem „Závěr zjišťovacího řízení“. V kapitole Závěr na straně 3 je konstatováno že záměr SOC Zlín -Březnická bude dále posuzován podle přílohy č. 4 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Dále v této kapitole Krajský úřad požaduje mimo jiné po zpracovateli dokumentace EIA

  • posouzení zmenšení rozsahu SOC v zájmové lokalitě
  • vypracování variant umístění záměru
  • rozpracovat kapitoly o kumulaci vlivů na hlukovou, imisní a dopravní situaci
  • návrh kompenzačních opatření vyplývajících z nárůstu automobilové dopravy
  • zdůvodnění potřeby záměru včetně výstupu z analýzy maloobchodní sítě a analýzy služeb
  • přeložku točny MHD a vlivu záměru na funkci MHD ve Zlíně
  • vliv na kulturní památky
  • objasnění rozsahu rekonstrukcí ulic Mostní, Březnická a U Zimního stadionu

Požadavek č. 37
Požadujeme po zpracovateli posudku, aby konstatoval, že zhotovitel dokumentace EIA odpovídajícím způsobem nezpracoval výše uvedené body plynoucí ze závěru zjišťovacího řízení. A to buď proto, že závěry zjišťovacího řízení vůbec neřeší (posouzení variant – viz. naše požadavky č. 1 a 10, posouzení zmenšení rozsahu SOC viz. požadavky č. 3, 4, 32), nebo je řeší nedostatečně (kumulace vlivů viz naše požadavky č. 13, 14, 15, 16, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 26, 27, 28, 29, 30, 34 a 35), případně kompezační opatření jsou nedostatečně řešena (viz. např. požadavek č. 28 - prodloužení odbočovacího pruhu z T. Bati na Březnickou není uvažováno, statická doprava – nárůst je nedostatečně řešen včetně neřešených deficitů parkovacích stání – viz požadavky 31 - doložení výpočtu parkovacích stání dle ČSN), zdůvodnění potřeby záměru a analýzu maloobchodní sítě a služeb řeší nedostatečným způsobem (viz. náš požadavek č. 5, 6, 7, 8, 9). Přeložka točny MHD neřešena, dtto vliv záměru na funkci MHD ve Zlíně, vliv na kulturní památky (požadavky č. 9 a 33), objasnění rozsahu rekonstrukcí přilehlých ulic není řešeno odpovídajícím způsobem (viz. požadavek č. 28 a 29).

Dokumentace EIA je i v předložené jednovariantní podobě nedostatečně zpracovaná, vychází z nepřesných, mylných, rozporných a nereálných předpokladů, bagatelizuje vliv záměru na životní prostředí a většinu námitek nedokázala relevantně zodpovědět.

S pozdravem Ing. Arch. František Dohnal a Miroslav Mach
za Občanské sdružení Klidná Březnická